Byla otevřena tajemná obálka s neznámými slovy prezidenta Masaryka. Vybízí k boji s hloupostí

V pátek 19. září 2025 byla otevřena jedna tajemná obálka. Stalo se to v přímém přenosu Českého rozhlasu Radiožurnál na zámku Lánech. Tam působil a žil náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk. 

Tomáš Garrigue Masaryk se synem Janem|foto:Národní archiv

Lidé jsou rádi hloupí, ale nedělejte jim to jednoduché. Hádejte se a hádejte se s nimi.
T. G. Masaryk

Kde se obálka vzala?

Vzácnou obálku dostal Národní archiv v roce 2005 od Antonína Suma, osobního tajemníka Jana Masaryka. To byl syn prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.

Pan Sum řekl, že by obálka měla obsahovat poslední slova prezidenta Masaryka, která jeho syn zapsal před jeho smrtí. Sum ale tehdy trval na tom, aby obálka byla otevřena až za dvacet let, tedy 19. září 2025.

Nikdo jiný tedy až doteď nevěděl, co přesně v obálce je. Při otevírání obálky byl přítomný současný prezident Petr Pavel, odborníci i někteří Masarykovi potomci.

Čtěte také

KVÍZ: Jaký byl náš první prezident T. G. Masaryk?

Obsah obálky

Odborníci budou obsah obálky dále zkoumat a zpřesňovat překlad do čestiny, protože text je v angličtině, kterou Masaryk často hovořil kvůli své americké ženě.

Těsně po otevření obálky odborníci vyjádřili domněnku, že dokument pochází z doby pár let před Masarykovou smrtí, kdy byl velmi nemocen a byl přesvědčen, že umírá. Proto asi syn Jan zapsal jeho slova, protože byli všichni přesvědčeni, že jsou jeho poslední.

„Jsem nemocný, vážně nemocný. Je to konec, ale neobávám se. Budete pokračovat v práci,“ začíná záznam prezidentových slov.

Mluví i o smrti a plánování svého pohřbu. „Lidé se bojí smrti, ale to není nic, čeho byste se měli bát. Jenom si musíte koupit nové šaty,“ stojí v záznamu.

Čtěte také

Z chudého kluka milovaným prezidentem. I tatíček Masaryk ale řešil hejty

Hovoří i o politických věcech týkajících se Němců, kterým neupírá jistou dávku poctivosti, ale zároveň vyjadřuje obavu, že „ukradnou“ ještě mnohem více (Poznámka redakce: text byl napsán před začátkem 2. světové války).

Slovenského politika Andreje Hlinku označuje za hlupáka, který udělal chybu s Maďary, ale měli bychom mu odpustit. Vyjadřuje také víru v praktičnost a pracovitost českého lidu.

Tatíček Masaryk také vybízí k boji s hloupostí: „Jestliže jsou lidé nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho moc udělat [...] Lidé jsou rádi hloupí, ale nedělejte jim to jednoduché. Hádejte se a hádejte se s nimi.“ 

(Poznámka: Překlad do češtiny byl proveden historičkou Dagmar Hájkovou přímo při čtení dopisu a bude ještě upřesňován při pozdějším průzkumu dokumentu.)