Kde se vzalo slovo Vánoce, skořice, perník nebo koleda?
Dagmar nám řekne, kde se vzalo slovo Vánoce. Budeme pátrat po původu mnoha dalších slov, která ke konci každého roku patří.
Čtěte také
Do studia dorazila jazyková poradkyně Dagmar Magincová. Kde se vzala slova, která se pojí s vánočním obdobím, prozradila moderátorovi Zdeňkovi Novákovi.
Svatá noc
Název Vánoce se ve své podobě používá jen v češtině, ve slovenštině a v němčině. Pochází ze staroněmeckého výrazu Weihnachten, což v překladu znamená svěcení nocí.
„Původně se taky říkalo Vánoc, ta Vánoc, jako svatá noc, světit noc,“ vysvětluje odbornice. Než se totiž objevily Vánoce, slavil se zimní slunovrat. A to i lidovými písněmi „Jmenovaly se kalendy. To v latině znamenalo první den v měsíci a podle toho se začalo písním říkat koleda,“ říká Dagmar.
Koření
Předvánoční čas je spojený s pečením cukroví a výrazným kořením. Koření je slovanské slovo a označovalo sušené kořínky léčivých rostlin.
Dostalo se k nám ale i koření exotické, jako třeba vanilka. Její název pochází z jazyka Aztéků. Skořice zase vznikla ze slova kůra. „Latinsky se kůra řekne buď corium nebo cortex a staří Čechové z toho udělali česky skóra,“ odhaluje jazyková poradkyně.
Šafrán a peprník
Slovo šafrán pochází z arabštiny. Získává se z částí květu krásné rostlinky. „Ty se nasbírají, nasuší a protože to je strašně pracné a je toho málo, tak je to nejdražší koření na světě,“ popisuje Dagmar. Proto také říkáme, že je něčeho jako šafránu, tedy málo.
Perník si zase název vysloužil díky pepři, který je odpradávna součástí receptury. Původně se mu tedy říkalo peprník.
Jak vznikly názvy ořechů? Původ vlašského, lískového i kokosového vám jazyková odbornice objasní v rozhovoru.
Klub Rádia Junior vysíláme každý den v 19:00. Nenechte si ujít rozhovory se zajímavými hosty >>
