„Když už jsem tam byla, tak už jsem skočila,“ usmívá se kaskadérka Hana Dvorská

8. leden 2022

Od mládí věnuje parašutismu, ale nezalekne se žádné disciplíny. Bere jakoukoli výzvu. Takto se díky svému partnerovi dostala i k jumpingu.

„Když vyskočíš z letadla, tak se nemáš o co bouchnout. Ale když skočíš ze skály, tak je to fakt drsný,“ vysvětluje. „Normálně se vrhneš ze skály po hlavě dolů. Nesmíš se bát, musíš si věřit,“ říká Hana Dvorská s tím, že pro kaskadérské řemeslo platí, že jakmile se člověk bojí, je to polovina neúspěchu.

Když všechno zavřeli, chodily jsme s holkami běhat

„Říkala jsem tomu náhodná setkání,“ vypráví. Pohybu se nevzdala ani v době, kdy bylo všechno hodně složité. Každé ráno běhá několik kilometrů, denně cvičí, dělá to tak celý život, takže svoje zvyky nezměnila. Ovšem jednou při ranním výběhu ji napadlo, že se půjdou namočit do jezírka. Přišel čas pro novou výzvu.

„Jsem hrozně zimomřivá, pořád se klepu zimou,“ směje se Hana Dvorská. Právě proto poslední rok trávila intenzivním otužováním a několikrát týdně chodila v létě i v zimě plavat do Vltavy. Vrcholem pro ni byla účast na Memoriálu Alfréda Nikodéma těsně po Vánocích, kdy voda ve Vltavě měla 3,6 stupně.

Je to „jen“ řemeslo

„Byla jsem sama pro sebe za hrdinku,“ hodnotí sportovkyně. Svoji práci kaskadérky ale bere s nadhledem, je to pro ni řemeslo. Když ji na rok vyřadil nepříjemný úraz, vzala to pragmaticky: „Musela jsem prostě makat. Život je pohyb. Jenom pohybem, zpevněním svalů a aktivitou se dostaneš nazpátek. Tohle nevyležíš,“ uzavírá.

Jak ji inspiroval známý fotbalista? Kam by se musela vypravit, aby vyměnila rohlík za zrní? A co stálo za kaskadérským úspěchem v jejím prvním filmu? Moderuje Jana Rychterová.

Spustit audio

Související