Proč je třtinový cukr tmavý? A je zdravější bílý, nebo hnědý?

Podle dietoložky Sylvie Špitálníkové je cukr před rafinací plný nebezpečných látek, například zbytků umělých hnojiv a řady mikroorganismů. Proto se musí vždy vyčistit, a to procesem rafinace, což je vlastně omytí horkou párou. Žádná bělidla se tam nepřidávají. A jak je tedy možné, že v obchodě hnědý cukr můžeme koupit, a navíc je o mnoho dražší, než ten bílý?

„Třtinový hnědý cukr je prostě v módě. Ale nebojte se, nejedná se o cukr surový. I třtinový cukr prochází čištěním. Hnědou barvu pak získá tím, že se obarví karamelem. V tom je celé kouzlo. Ale rozhodně se nedá říct, že třtinový cukr nabarvený na hnědo je zdravější, než cukr bílý z cukrové řepy. To je nesmysl.  Vždy ale musíme uvážit, kolik cukru si do kávy dáme. Ať už je to ten nebo ten,“ říká MUDr. Sylvie Špitálníková.

Umělá sladidla nejsou vhodná pro děti

Zdravé děti by neměly konzumovat umělá sladidla. A ty se vyskytují ve sladkých energetických nápojích, které právě děti velmi rády pijí. U dětí také pozor na nápoje slazené stévií. Stévie totiž podle doktorky Špitálníkové obsahuje endokrinní disruptor, který může narušit pohlavní vývoj u dětí. „U dětských diabetiků bych dala raději přednost alkoholickým cukrům,“ radí diabetoložka.

Alkoholické cukry mají přírodní podklad a různé názvy. Například xylitol, erythritol, laktitol nebo maltitol. Tato sladila mají výhodu, protože nepotřebují pro svůj metabolismus insulin, tedy alespoň ne přímo. A obsahují méně energie na jeden gram. Co se týká technologie, můžeme je použít všude tam, kde používáme cukr. Snesou zvýšené teploty, dá se z nich  péct, vyrobit čokoláda nebo marmeláda. Dají se totiž upravit do podoby prášku. V obchodech jsou už dnes běžně k dostání.

„Jen opět pozor na to, kolik těchto cukrů do sebe dostaneme. Jejich zvýšená konzumace může mít i výchovný moment v podobě průjmu,“ uzavírá Sylvie Špitálníková.