Skauti nabírají na síle. O jejich tábory a kroužky je mimořádný zájem
Ne všechny děti, které rodiče vypraví na letní tábor, si ho dovedou postavit vlastníma rukama na zelené louce. A právě tak to na skautském táboře chodí. Děti si staví tábor od základů. Typické jsou podsadové stany, stožáry a polní kuchyně s ohništěm.
Také příprava jídla je záležitostí všech. Muzejnice Soňa Krátká, která studuje dějiny skautingu, říká, že není pro každého. Ale kdo se naučí ctít myšlenky tohoto hnutí, je připravený i na horké chvíle v budoucím životě.
Nefunguje elektřina? Žádný problém
Počátky skautingu jsou starší více než sto let. U nás byly jeho myšlenky často zakazované, podle režimu, který u nás momentálně vládl. Během socialismu se skauti přetransformovali v pionýry a pionýrské tábory. Návrat skatů začal pozvolna v 90. letech. A jedním z prvních, kdo začal organizovat pravé skautské tábory, byl oddíl z Luže.
Soňa Krátká přinesla kroniku, která vznikla už v roce 1990. „Pokud byste přijeli na ten samý tábor letos, zjistili byste, že se nic nezměnilo. A to je moc dobře, děti to vítají. I bez elektřiny a současných vymožeností se dá přežít! Stejná lokalita, podsadové stany, všechno stejné… Jen původním vedoucím je dnes už přes padesát,“ směje se muzejnice a připomíná, že jednou z hlavních myšlenek skautingu je sepětí s přírodou, pospolitost a přátelství. Nesmí chybět chuť k práci, samostatnost, odvaha a pomoc slabším.
„Při pozdravu palec chrání malíček, a to je právě symbolika ochrany slabších. V tomto duchu funguje tato organizace už více než sto let. A další mladí se přidávají, i když se to zdá v dnešní době skoro neuvěřitelné,“ usmívá se Soňa Krátká.
Související
-
Sto let, tři zákazy, jedna pandemie. Holičtí skauti mají na co vzpomínat
Začátky v roce 1920 byly pod křídly Sokola. Později vzniklo samostatné středisko. Bohatou skautskou historii si v Holicích připomenou první zářijovou sobotu.
-
Nejenom uzly a morseovka. Skaut jde s dobou
Tenhle spolek do starého železa podle všeho nepatří. Dnešní skauti využívají sociální sítě a otevírají se veřejnosti. Jejich duch přitom zůstává podobný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
