V pavilonu lidoopů se mnou koketuje samice Babeta, usmívá se Přemysl Rabas

15. květen 2021

Ředitel Safari parku Dvůr Králové se v pořadu zamýšlí nad tím, jestli si zvířata užívají přítomnost návštěvníků, jestli dovedou šprýmovat, jak vnímají lidskou přítomnost.

„Když přijdu k orangutanům, tak tam je samice Žaneta. Ta se sice taky zajímá, kdo tam přijde, ale spíš ji zajímá, jestli něco dobrého nenese. Je ale zase zvláštní tím, jak svoji inteligenci otočila k sebevzdělávání,“ říká s obdivem.

„Pozoruje ošetřovatele, jak pracují se smetákem, se stěrkou na skla, s hadrem, se štětkou. A když jí potom ty nástroje a vybavení zapůjčí, ona velice přesně ví, co má s čím dělat. Stěrku vezme na skla, parapet zamete, pak ho utře hadrem, ten si namočí, vyždímá, je to prostě neuvěřitelné.“

To vše vede Přemysla Rabase k úvaze, že lidoopi nejsou ve skutečnosti zvířata a člověk by se k nim měl chovat úplně jinak. „Chov lidoopů by se měl radikálně změnit,“ doplňuje.  

Afrika má svoje kouzlo, je divoká a nespoutaná

„Afrika je z hlediska vnímání nebo přístupu lidí černobílá. Buď ji milují, nebo nenávidí,“ zamýšlí se. „Kdo se do Afriky podívá jednou, velmi často je tak uštknut, že se tam musí vracet. A najdou se lidi, kterým ta návštěva nesedne a už se tam nikdy nevrátí. Ale většinou je to naopak.“ Mluvíme ale jen o Africe, která je dnes v národních parcích, protože je to obrovský civilizovaný kontinent.

„Míst, kde zůstala divoká příroda, je velmi málo, jsou to z devadesáti devíti procent jen rezervace a národní parky. Ale tam stojí za to se podívat, protože tam doopravdy můžeme vnímat, jak planeta fungovala, když byla ještě v pořádku. Než jsme do toho začali poměrně významně zasahovat my,“ doplňuje ředitel Safari parku Dvůr Králové, který se specializuje právě na zvířata z afrického kontinentu.

Co se mu líbí na hroším životě? Pozoruje u zvířat smysl pro humor? A jak se změnila úloha a fungování zoologických zahrad v současnosti?

Spustit audio

Související