Analytik Tureček: Kalkulace Izraele, že je Hamás oslaben, byla osudově tragicky chybná. Útok nikdo nečekal

„Oficiálně jde o válku,“ přitakává v pořadu Jak to vidí... vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček. „Útok Hamásu byl totiž v tak bezprecedentním rozsahu, že i izraelský premiér Netanjahu už v prvním projevu řekl, že to není běžná operace, ale válka. Později Izrael oficiálně ohlásil, že se jedná o válku. A nejde jenom o slovíčka nebo propagandu. Jde i o právní souvislosti, protože vedení války podléhá mezinárodním regulím a je aplikovatelné i v rámci izraelského práva. Zvyšují se třeba pravomoci ozbrojených složek, asi lze omezit i právo shromažďování a podobně.“

Silná motivace zabíjet

Útok přišel téměř přesně 50 let poté, co Izrael napadly syrské a egyptské jednotky při Jomkipurské válce. Z hlediska plánování útoku ze strany teroristů to ale podle Turečka nehrálo roli. „Ozbrojenci se daleko více soustředili na své záměry, proč to dělají, než na to, jestli to vyhovuje mediálním zkratkám západních médií.“

Motivací k útoku takto bezprecedentního rozsahu a takto provedenému masakru civilistů muselo být přitom více.

Čtěte také

iROZHLAS

Izrael chce zničit kapacity Hamásu, zastaví dodávky zboží či energií do Gazy, uvedl Netanjahu

„Na jedné straně to byla jistě snaha zmařit sbližování Izraele se saúdskoarabským režimem, který měl v podstatě nechat Palestince na holičkách bez ohledu na jejich zájmy. Roznětkou ale bylo to, co vidí běžní Palestinci a co je pro ně pochopitelné. Tedy řada násilných i teroristických útoků ze strany židovských osadníků proti palestinským civilistům na Západním břehu Jordánu, se kterými izraelská vláda dělala opravdu jenom málo,“ vysvětluje analytik.

Tragický omyl

I přes citelné zvýšené napětí ale Izrael tak velký útok nečekal. Podle vojenských expertů přitom šlo o velmi sofistikovanou akci, kdy útočníci pronikli přes hraniční pásmo po zemi, z moře i ze vzduchu. „Izrael se zkrátka hodně zabýval děním na Západním břehu Jordánu, kde v posledních dvou letech vznikla ohniska palestinského odporu proti okupaci v Džanínu. A zjevně nevěnoval pozornost tomu, co se děje v Gaze, kde byl Hamás v podstatě potichu a nezapojoval se do razantních operací. Izrael to vyhodnotil tak, že je Hamás oslabený předchozími izraelskými nálety na Gazu, ale vidíme, že tato kalkulace byla osudově tragicky chybná.“

Vypovídá to samozřejmě mnohé i o stavu izraelského bezpečnostního aparátu, tajných službách a armádě, které jsou za jiných okolností považovány za nejlepší a nejsilnější na Blízkém východě.

Čtěte také

iROZHLAS

Hranice jako ementál. Analytička o krvavé dani za politické selhání premiéra Izraele

„Izrael teď řeší aktuální děsivou realitu, na kterou nebyl zvyklý. Na izraelském území stále operují desítky, možná stovky palestinských ozbrojenců. Stále jsou některá města na jihu Izraele v jejich rukou. Zároveň je zajato nejméně 150 izraelských vojenských zajatců, ale i civilních rukojmích odvlečených do Gazy. Bezpochyby ale přijde chvíle, kdy se bude řešit politická odpovědnost a odpovědnost jednotlivých složek bezpečnostního aparátu. A bude to velice tvrdé zúčtování, které bude požadovat sama izraelská veřejnost. Přijde doba, kdy se lidé začnou ptát, jak se toto mohlo Izraeli stát,“ uzavírá Břetislav Tureček.