Čech na Sibiři pronikl mezi šamany. Nechávají ho fotit rituály

5. listopad 2019

Stanislav Krupař pracoval jako vychovatel v diagnostickém ústavu, učitel ve zvláštní škole i jako nádeník na zemědělských farmách v Anglii. Díky tomu se umí vcítit do takzvaně obyčejných lidí. Dobře mu taky dělají místa mimo dosah západní civilizace.

„Asi tři a půl měsíce jsem teď strávil v Rusku, hlavně na Sibiři. Láká mě určitou nedotčeností. Fascinuje mě její krajina. Ta se v mnoha místech nezměnila od doby bronzové. Zároveň tam žijí pohostinní a velmi často vstřícní, milí lidé. Táhne mě dotyk původnosti, kterou tady nenacházím,“ říká pardubický fotograf.

Důvěra je nejvíc

Na Sibiř jezdí Krupař celý svůj dospělý život, posledních 25 let. „Poprvé jsem tam byl ještě se dvěma kamarády na takovém trampském výletu po Altaji. Dnes už jezdím do Tuvy, protože Altaj z mého pohledu dost devastuje masová turistika. Tuva je naopak nejchudší, nejdivočejší region. Navíc se tam hodně uchovaly šamanské tradice.“

Fotograf Stanislav Krupař

Dodává, že abyste mohli šamany a jejich obřady fotit, musíte získat jejich důvěru. „Jde o ni víc než o dobrou kompozici anebo o téma. Znám několik let asi čtyři tucty šamanů. Neustále se je snažím znovu a znovu přesvědčit, aby mě vzali na obřad. Cítím hlubokou úctu a pokoru. Lidé, kteří k nim přicházejí, většinou mají hodně velký problém, se kterým si nevědí rady.“

Kromě fotografování Stanislav Krupař částečně natáčí video a ještě zachycuje spirituální písně na audio. „Taky se snažím vyžebrat nějaké používané rituální předměty jako třeba staré potrhané bubny. Tak vytvářím vlastně etnografickou sbírku současného sibiřského šamanismu pro Náprstkovo muzeum,“ podotýká někdejší vítěz soutěže Czech Press Photo.

autor: Jakub Malý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.