Co je to astronomické jaro?
Jaro je moc príma roční období. Už se na vás doma nezlobí, když vyrazíte ven bez čepice a rukavic, ale přece jen se ještě musí počítat s tím, že sluníčko je, jak se říká, zubaté. Že ještě samo trochu drkotá zuby.
První jarní den je obvykle kolem 20. března, i letos začne jaro už dvacátého a skončí 21. června. Tomuhle období se říká jaro astronomické. Je to období, které začíná jarní rovnodenností a končí letním slunovratem.
Slovo rovnodennost možná uhodnete. Znamená to, že v ten den je noc stejně dlouhá jako den. Tedy přibližně, na minutu přesně to nikdy nevyjde. Ale rozdíl je jen pár minut.
Pro ty z vás, kteří už něco vědí o zeměkouli, můžeme říct odborněji, že je to den, kdy slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě.
A nebo se také říká, že přechází přes rovník. Rovník je pomyslná čára kolem celé zeměkoule z východu na západ. Je to jako když vezmete jablko a chcete jej rozříznout, abyste viděli hvězdičku, ale jen objedete slupku nožem – tak podobně vypadá rovník, jen ho nikde na zemi nenajdete namalovaný. A tuhle neviditelnou čáru v ten den sluníčko přechází.
Rovnodennost je v roce dvakrát: na jaře a na podzim.
Astronomické jaro končí letním slunovratem. Sluníčko je od rovníku naopak nejdál a vrací se. V ten den je den nejdelší a noc nejkratší. A i když je to 21. června, začne pomalu dne ubývat a noci přibývat.
A to si zapište za uši!
