Co je to smyslová paměť?
Myslíte si, že jsme na tom s pamětí nebo se schopností něco si zapamatovat všichni stejně? Nejsme. Je to proto, že druhů paměti je spousta.
Někdo si lépe pamatuje to, co vidí nebo co si přečte, jiný to, co slyší. Někdo tzv. udrží v hlavě důležité informace déle, někdo vůbec ne. Pokud jde o to, jak dlouho si něco pamatujeme, tak paměť dělíme na dlouhodobou, střednědobou, krátkodobou a tu úplně nejkratší – paměť smyslovou. A o té si dnes něco povíme.
Smyslová paměť uchovává informace přicházející ze smyslů, což je zrak, čich, hmat, sluch a chuť, ale uchovává je jen kratičkou chviličku. Např. zrakem zkontrolujeme okolí a mozek si informaci podrží v paměti jenom tak krátce, abychom se mohli rozhodnout, co je pro nás důležité a co ne, co z paměti okamžitě vypustíme – třeba státní poznávací značky aut, která kolem nás projela. To si pamatovat nepotřebujeme.
Nebo – čich zaznamená kouř, a my v mžiku díky superkrátké smyslové paměti vyhodnotíme, že se něco děje a je zapotřebí něco udělat.
A nebo – když strčíme ruce do horké vody nebo na rozpálená kamna, smyslová paměť nám pomůže, že si to vmžiku uvědomíme. Tato smyslová paměť je důležitá pro naše okamžité bezpečí.
Co následuje pak, jestli začneme hasit vánoční stromeček nebo zařveme auvajs, to má na svědomí paměť krátkodobá a o té si povíme příště.
Dnes stačí, když si zapamatujete, že jsme si povídali o superkrátké smyslové paměti. A taky když si to zapíšete za uši.
