Co je to symbióza?
Víte, co mají společného mravenci a mšice nebo proč dělají velcí nosorožci a buvolové v Africe autobus různým ptákům? Protože je to pro obě strany prospěšná věc. Takové soužití jim vyhovuje. Cizím slovem se říká, že žijí v symbióze.
Hned si vysvětlíme, jak to funguje třeba právě u těch mravenců. Protože jsou to velcí mlsouni, naučili se pečovat o malé zelené mšice, ze kterých pak, dalo by se říct, dojí sladkou medovici. Mravenci mšice chrání před jejich nepřáteli a klidně je i poponáší ke zdrojům potravy. Nelitují námahy, protože vědí, že se jim to vyplatí.
Když se totiž mšice dostatečně napije šťávy z rostlin, stačí jí pak pohladit tykadlem po zadečku a ona vypustí kapku medovice. Mravenec ji slízne, načerpá energii a hurá zase do práce.
Takto si mravenci nechovají jenom mšice, ale některé druhy si pěstují i vlastní houby. Asi nejznámější mravenci zemědělci jsou z rodu Atta a žijí v tropech. V podzemí mraveniště mají houbu, která je jejich hlavním zdrojem potravy, a o tu se bezvadně starají.
Práci mají pěkně rozdělenou. Největší mravenčí dělnice chodí pralesem a stříhají kusy listů, které přináší do mraveniště. Tam je předají o něco menším kolegyním, které je rozporcují na menší kousky a pak nastupují ještě menší dělnice, které kousky listů požvýkají. Udělají z nich takovou kašičku a tou pak hnojí – živí svoji houbu.
Tahle houba je pro mravence rodu Atta tak důležitá, že si její kousek odnáší při svatebním letu i nová královna, která letí založit novou kolonii. Houba se ovšem nebojí, že by byla hned celá snězená jako nějaká svatební výslužka, ale ví, že nová mravenčí rodina si ji bude pěstovat a hýčkat.
A my si jen zopakujeme, že tomuhle oboustranně prospěšnému soužití se říká symbióza a taky si to dnes zapíšeme za uši.
