Co jsou jarní pranostiky?

A pranostika je takovou předpovědí počasí, kterou ovšem nehlásili odborníci-meteorologové, ale kterou dali dohromady naši prapradědečkové a praprababičky na základě pozorování přírody.

Pranostiky dávají často do souvislosti počasí a úrodu. To bylo totiž pro lidi vždycky moc důležité.

Některé pranostiky u nás nefungují tak přesně, protože ty první vznikly v Itálii, u moře. Lidé pozorovali vlny, vítr a počasí, aby věděli kdy bezpečně vyplouvat na moře lovit ryby.

Aby si naši prapředci pranostiky lépe zapamatovali, je většina z nich ve verších.

Teď na jaře si třeba můžete pamatovat tuhle:
Na svatého Řehoře, čáp letí přes moře.

Řehoř má svátek 12. března, a to je doba, kdy už je takové teplo, že se k nám začínají vracet čápi ze svého zimoviště v Africe. Zpět do Čech přilétají až v době, kdy mají jistotu, že budou mít dost potravy, aby měli čím krmit sebe i svá mláďata.

Podle další pranostiky Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři – od svátku Jirky můžeme potkávat hady i pavouky, protože je pro ně už pěkně teplo. Jirka má svátek 24. dubna.

Jedna opravdu užitečná pranostika říká: Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl. To znamená, že jestli je březen teplý a my začneme nosit už jen trička a jarní bundy, nemáme se radovat moc předčasně. V dubnu se nejspíš zase ochladí. Jestli tahle pranostika ještě platí, si můžete vyzkoušet sami.

A vyzkoušejte třeba tuhle: Mlha v březnu znamená za 100 dní bouřku. Tak až bude nějaká pořádná mlha, za 100 dní poznáte, jestli pranostika opravdu funguje. Ale musíte si to datum zapsat za uši.