Co jsou všeobecné a rovné volby?
Dnes je naprostou samozřejmostí, že k volbám jdou všichni dospělí, kterým už bylo 18 let a jsou občany České republiky. A je úplně jedno, jestli jsou to ženy nebo muži, je jedno, jaké mají povolání, nikdo se nezajímá, jakého jsou náboženského vyznání nebo jakou mají barvu pleti.
Ale vždycky tomu tak nebylo. Ještě na konci 19. století, tedy v době, kdy se narodila moje prababička, takže pro vás už by to byla praprababička, se úředně lidé dělili do čtyř kategorií neboli takzvaných kurií a jejich hlasy měly ve volbách rozdílnou váhu.
Představte si to třeba takto – nemůžete se doma rozhodnout, na jaký film půjdete do kina a tak tatínek řekne: Budeme hlasovat!! Jste 4, dva z vás hlasují pro pohádku a dva pro akční krvák. Kdo už umí počítat, je mu jasné, že je to nerozhodně. Ale tu se tatínek zvedne a řekne: Můj hlas má větší váhu, protože jsem tady nejstarší a největší, a tak se půjde na film podle mého výběru. Moc spravedlivé by to nebylo, viďte!
Ale vraťme se k volbám. Tahle nerovnost mezi váhou hlasů jednotlivých občanů byla zrušena až v roce 1907 – tedy teprve před 106 lety. A ještě pozor, všechno to, co říkám, se týkalo pouze mužů. Ženy k volbám chodit nesměly. Dokážete si to představit dnes? Že by šel volit jen táta a máma by musela zůstat doma? A přece to není ještě ani 100 let, co se ženám podařilo tuhle nespravedlnost odstranit.
Takže dnes si zapište za uši, že volby v České republice jsou všeobecné – to znamená, že k nim mohou úplně všichni dospělí bez rozdílu pohlaví, náboženství, vzdělání a rasy a že jsou rovné, to znamená, že každý hlas má stejnou váhu. Také jsou tajné, ale o tom zase zítra.
