Fantazin - Delta a Melta

8. duben 2003

A hned vám, děti, představím pěknou pohádku. Minulá kouzelnická pohádka se vám asi líbila a teď tu máme další. Měli byste se ve psaní přidat! Připomínám, že vaše dílo bude vystavené na našich stránkách a navíc nejlepší autory pozveme do vysílání. A to, alespoň si myslím, není nezajímavá nabídka!

Delta a Melta

Logo

Praha, 10 let

Delta a Melta byly dvě sestry víly. Každý večer tancovaly při měsíčku a někdy i brzo ráno. Šaty měly z pavučin. Víly byly neuvěřitelně krásné. Blonďaté vlasy, modré oči, hubené tělo a ladné nožky. A když se jim na pavučinových šatech zaleskla ranní rosa, to bylo teprve krásky. Brzo ráno lidé spí a proto tuto krásu nemohou vidět. Avšak čarodějnice Berta je zlá, sobecká a závistivá a ráno nespí, ale míchá odvary a lektvary. Delta s Meltou nic nevěděly, když zase jednou večer bezstarostně tančily. Čarodějnice Berta se vybelhala s chaloupky proměněná v hodnou pohádkovou babičku. Víly byly laskavé a vlídné a proto daly babičce trochu malin a lesních jahod. Berta řekla: "Za vaši dobrotu a laskavost vám dám lektvar na to, aby všichni z vašich rodin byli zdraví a silní." "Děkujeme, babičko," řekly způsobně a došly ke své chaloupce.

Stará víla Albína doma ještě nebyla a Delta s Meltou ten zázračný sirup chtěly vyzkoušet. Každá si nalila do skleničky trošku a napily se. A něco se stalo. Jejich nohy nebyly ladné, ale byly jako medvědí tlapy, Delta přiskočila k zrcadlu. Zděšeně uskočila. Spatřila ošklivou bábu, která kupodivu vypadala jako Berta. "Kouzelná babička si spletla lektvar," láteřila Melta. A zatím čarodějnice Berta si libovala ve slušivých šatech. Vypadala nyní jako Delta a Melta dohromady, čili krásně. Celou noc protančila s čarodějem Děsimírem, se kterým se oženila, a utekla z lesa. Tetička Albína nadávala, proč na ni nepočkaly, že to vůbec nemusela být kouzelná babička, ale někdo v přestrojení. Pokoušela se učesat Deltiny vzpurné vlasy. "A ty bradavice, fuj! A ten dlouhý nos. Ty ošklivé nohy," ošívala se Albína. "Kdo jen tak může vypadat?" Zamyslela se Albína. Protože víly mají krátký rozum, nepřišly na to, že to vlastně byla ježibaba Berta. Ale chtěli si k ní zajít pro lektvar na zmizení těch nechutností, jak to nazvala tetička Albína.

Ťukaly na dvířka, ťukaly čím dál silněji a nic. "Je určitě hluchá!" Dovtípila se zlostně Melta. "Co jéé?" Ptal se rozespale vodník. "Chcete se vyučovat u ježibaby? Vypadáte úplně stejně." Melta se rozplakala. "MELTA A DELTA!" Vykřikl vodník překvapeně. Já věděl, že ta ježibaba něco chystala. Ale nevěděl jsem, že by chtěla ušít boudu zrovna na vás, takové čestné víly. Už tu nebydlí. Odstěhovala se k čaroději Děsimírovi. Mám na ni vizitku. Významně na víly pohlédl. Děsimír Strašovský, Mučitelská ulice 13, Hrůzina. "Nechala v chaloupce určitě všechny svoje instrumenty, vždycky byla tak hloupá" řekla pohrdlivě Melta. "Vlezu tam oknem," mabídl se vodník. A opravdu. Kouzelné knihy tu byly. Víly našly odklínadlo a čarodějnice byla zase tak ošklivá a nemotorná, že jí Děsimír vyhodil z domu. Do lesa taky nemohla. Vyhnaly by ji. Koneckonců si to ale zasloužila.

autor: Lenka Kupková
  • Puštík a pes Franta Rádio Junior
    Nový seriál