Genealožka: U tvorby rodokmenu můžete skončit na tom, že prapradědeček byl nemanželský

5. říjen 2023

Hana Dolečková je původní profesí datová analytička, genealogii se začala věnovat na mateřské dovolené a dnes je její hlavní profesí. Práce genealoga obnáší značnou časovou flexibilitu, trpělivost a znalost zdrojů, ze kterých se dá čerpat.

Je důležité vědět kde hledat, ale také se v už nalezených materiálech zorientovat a najít požadovaný údaj. V dnešní době usnadňuje práci také digitalizace a v budoucnu pomůže jistě i umělá inteligence.

6 generací jako standard

Pokud si člověk chce nechat udělat rodokmen, tou vstupní informací je osoba, u které se má začít. Její jméno, ideálně i datum a místo narození. A pak je potřeba vědět, po které linii jít.

Genealožka Hana Dolečková

Standardně se dělá 6 generací, tedy 32 přímých příbuzných. „Někdy se ale také stane, že skončím u třetí nebo čtvrté generace s tím, že třeba dědeček byl nemanželský, pak už bohužel není kde dál pátrat,“ vysvětluje Hana Dolečková a dodává, že ona sama se nejdál dostala do poloviny 15. století, což byla už asi čtrnáctá generace. „Tam se ale dostáváme už do před matričního období, kde se víceméně dají dohledat jen jména,“ popisuje genealožka.

Historické dotazníky a sčítání lidu

Celkově rodokmen není dnes už jen o jménech a datech narození, úmrtí a sňatků. Z kronik, vojenských archivů a dalších materiálů se dá také vydedukovat obraz toho, jak naši předci žili. „Poměrně ucelený obrázek dávají historické dotazníky sčítání lidu, kde samozřejmě stát nebo monarchie primárně zjišťovali, kolik mají potenciálních vojáků, ale je tam taky to, kolik lidí žilo v domácnosti, kolik měli například jalovic, že někdo byl ševcovským tovaryšem a podobně,“ popisuje Hana Dolečková.

Do budoucna by chtěla víc přiblížit genealogii lidem. Ukázat jim, že je důležité znát historii své rodiny, umět pochopit události a zasadit je do konkrétní doby.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.