Hýbat se je zdravé, to ví každé malé dítě
Myslím, že zrovna ty nejmenší děti s pohybem ani nemají žádný problém. Hýbat se přestáváme, když si poprvé sedneme do školní lavice a musíme v ní vydržet sedět i několik hodin denně.
Na druhou stranu, nemusíme mít výčitky svědomí, když neděláme závodně žádný sport a netrávíme hodiny na trénincích a v tělocvičnách.
Naše tělo se spokojí i s přirozeným pohybem – třeba rychlejší chůzí. Vám dětem stačí, když se nějak aktivně budete hýbat hodinu denně. Tedy 7 hodin týdně. Prospěje to nejenom vaší kondici, ale dokonce i náladě.
Člověk je totiž k pohybu, přirozenému pohybu – jako je třeba právě ta chůze, uzpůsoben asi tak, jako ryby k plavání ve vodě, ptáci k létání nebo lenochod k lenošení. Ale abychom tomuhle zvířeti nekřivdili.
Lenochod prožije většinu života zavěšený na stromě a jeho pohyby jsou tak pomalé proto, aby se maskoval před nepřáteli. To, co se skoro nehne, šelmy nevidí a tak je lenochod schovaný mezi listím v bezpečí. Ze stromu dolů sleze takový lenochod, jenom pokud se potřebuje přesunout na jiný strom za potravou nebo pokud se potřebuje vyprázdnit… (No víte, co myslím, ne? Pokud potřebuje na záchod.)
Důvěrně vám přitom mohu sdělit, že lenochoda unavuje i tahle potřeba, takže na velkou nejde třeba někdy až měsíc. Když pak ale jde, vyprázdní se dokonale. Kdyby stejnou hromádku jako lenochod vytvořil člověk, byla by těžká jako sedmileté dítě – tedy asi 25 kilogramů.
Klidně si to zapište za uši.
