Jak jsou některé rostliny přichystané na oheň?
O ohni se říká, že je to dobrý sluha, ale zlý pán. Víte, co se tím myslí? Že když je oheň pod kontrolou, přináší nám užitek.
Oheň hřeje, na ohni se dá vařit, oheň hoří v peci keramika, taví sklo a dokáže i mnoho jiných věcí. Takto je oheň dobrým sluhou. Ale když se vymkne kontrole, může z toho být i velká katastrofa, protože třeba shoří celý les.
Na druhou stranu, představte si, že jsou rostliny, které s ohněm počítají. Velký požár totiž nemusí být vždycky jen výsledkem lidské neopatrnosti, někdy zapálí suchý les třeba blesk. Dělo se to i v dobách, kdy žádní hasiči ještě nebyli. Les v takových dobách klidně shořel na prach. Ale některé dřeviny se na takovou možnost připravily.
Například borovice Banksova. Na jejich větvích najdete dvoje šišky. Jedny se otevřou hned poté, co dozrají, a ty druhé klidně čekají uzavřené třeba několik let a jediné, co je přiměje se otevřít, je požár. Teprve tehdy pustí na zem semínka, která se usídlí v úrodném popelu a také se jimi občerství veverky, které je roznesou i na další místa ve spáleném lese.
Nebo takový sekvojovec obrovský – to jsou stromy, které mohou být vyšší než petřínská rozhledna. Zato mají ale docela malé šišky a v nich ještě menší semínka, která by nedokázala sama prorůst spadaným jehličím. Když ale přijde oheň a to, co je pod stromem, spálí na popel, je to pro tahle semínka prima prostředí. Velkým stromům plameny neublíží, jen pomohou otevřít šišky, které zem pod stromem pocukrují malými semínky, a když pak zaprší, život jde dál.
A tohle si zapište za uši.
