Jak nás vidí naši psi?

Už když jsem zvolila toto téma, bylo mi jasné, že odpověď nebude jednoznačná. Mám dva psy. Čivava zachráněná z množírny mně vidí jako svatý obrázek. Hlídá mě, poslouchá mě a miluje mně. Dala by za mě život.

Buldok zachráněný snad stokrát, neb se dvakrát topil, auto ho přejelo, kolo ho přejelo, kanec ho rozpáral a ztrácí se pravidelně na několik hodin mě, vidí taky rád. Jsem pro něho zprostředkovatelka životního pohodlí. Ale rozumějí mi obě perfektně.

Čivava přiběhne a září ji oči. “Ta kostička byla sice moc zajímavá, ale když zavoláš TY, má paní, jsem tu!” Buldok se otočí a lítostivě se na mě podívá. “Vím, že chceš, abych šla vlevo. Mrzí mě to, ale musím! jít vpravo. Spoléhám na tvou inteligenci a velkodušnost. Vždyť ty to pochopíš..”

Pochopím, ostatně jako všechno. I to, že jsem moha být trošku přísnější a důslednější a nenechat se svést nekonečnou roztomilostí štěněte.. A o tom bylo vlastně taky to naše čtvrteční povídání.. Že naši psi nás vidí takové, jací jsme.

Více si poslechněte v záznamu z vysílání Klubu Rádia Junior.