Jak se žilo v pravěku

5. leden 2015

Mohlo by se zdát, že v pravěku se lidi měli báječně. Nemuseli chodit do práce ani do školy! Neměli peníze, takže se ani nemuseli starat, jestli jich mají moc nebo málo.

Neměli ale ani elektřinu, auta, mobily, televizi, playstationy a taky měkkou postel, ústřední topení a jídlo ze supermarketu. Jen si to představte: bydlíte ve studené, temné jeskyni, spíte na tvrdé zemi, a když máte hlad, nezbývá nic jiného, než vydat se na lov.

Šamani

Ještě před tím, než vyrazili na lov, chodívali pravěcí lidé k šamanům. To byli mocní kouzelníci, kteří uměli léčit nemoci a prý i chránit lovce před nebezpečím.

V některých společenstvích přírodních národů se s uměním šamanů můžeme setkat dodnes. Doklady dávných šamanských praktik najdeme po celém světě – na skalních malbách a rytinách. Ty nejstarší se našly ve španělské jeskyni Altamiře.

Lov mamuta

Kresba bizona z jeskyně Altamira

Dřív se myslelo, že pravěcí lidé lovili mamuty do vyhloubených pastí. Dnes převažuje názor, že se na mamuta prostě vrhla dobře organizovaná skupina lovců.

Lovci museli být především dobří stopaři, museli umět zvíře vypátrat a přiblížit se k němu hodně zblízka. Pak se museli přesně trefit oštěpem nebo šípem s velmi ostrým hrotem. A museli taky umět dobře běhat, protože když zvíře hned neusmrtili, pronásledovali ho tak dlouho, dokud mu nedošly síly.

Věstonická Venuše

Pohled na "mamuta" v Národním muzeu

O Věstonické Venuši jste už možná slyšeli. Je to soška nahé ženy vyrobená z pálené hlíny a je to patrně nejstarší dochovaná keramická soška na světě. Je stará asi tak třicet tisíc let. To je fakt strašně moc!

Věstonická se jí říká, protože ji archeologové našli u obce Dolní Věstonice. To je na Jižní Moravě kousek od hranic s Rakouskem.

Celkem nedávno vědci objevili na zádech sošky malinkatý otisk prstu, takže to vypadá, že ji z hlíny uplácala nějaká drobná žena.

A k čemu soška sloužila? Tyhle sošky měly většinou chránit ženu během porodu. Soška ve tvaru těhotné ženy měla zmást démona, který číhá, aby vstoupil do novorozence.

Doba ledová, kamenná, bronzová a železná

02855772.jpeg

Doba ledová skončila před 14 000 lety. Mamutům teplo nesvědčilo, a tak odešli na sever. A čím se živili lovci mamutů bez mamutů? Přeškolili se na menší zvířata. Z lovců a sběračů se postupně stali zemědělci.

Kámen už vyšel z módy. Ze středomoří se k nám dostala výroba bronzu a železa. A tak začala doba bronzová a po ní doba železná.

Jestli si myslíte, že lidi z doby železné byli nějací chlupatí a rozcuchaní opičáci, tak jste vedle, jak ta jedle. Náhodou se krásně oblékali, zdobili a česali. Kožené oděvy vyšívali spoustou korálků a ulit, zdobili je pásky, řemínky a kožešinou. Vlasy si splétali do copů a drdůlků.

Hrůzostrašná jeskyně Býčí skála

A právě v době železné se odehrál strašný masakr v jeskyni zvané Býčí skála, kterou najdeme v Moravském krasu kousek od Brna. Název má podle bronzové sošky býčka, kterou v ní našli.

Vědci se přesně neshodli, co se v Býčí skále někdy kolem 5. nebo 6. století před naším letopočtem stalo. Podle některých teorií se tu konal pohřeb tak příšerný, že vám z toho budou hrůzou vstávat vlasy na hlavě. Kdo se nebojí, může si o něm poslechnout:

Kdo to byli Keltové?

Skála se vchodem do jeskyně Býčí skála v Moravském krasu

Keltové byli první obyvatelé našich zemí, které známe jménem. Součástí keltské pravlasti byly i Čechy – někdy se jim říká Bohemia. Keltové u nás si totiž říkali Bójové. Bójové a Bohemia, to zní podobně, ne?

Na vyvýšených místech si Keltové stavěli opevněná oppida, což jsou vlastně takoví předchůdci dnešních měst.

Keltové měli také svoje kouzelníky, říkali jim druidové. Poslechněte si, co všechno uměli:

Pořad Děsdějepis poslouchejte na Rádiu Junior každý všední den vždy od 17:15.

autor: Redakce Rádia Junior
Spustit audio

Více z pořadu

Pusť si video