Karel Barták: EU se pokouší o jednotný postoj vůči blízkovýchodní válce

Nejvyšší představitelé 27 vlád se sešli v úterý k virtuální schůzi, aby sladili noty, pokusili se zapůsobit dojmem jednoty, ale i aby se poradili, jak naloží s možnými negativními dopady nového výbuchu blízkovýchodního násilí na Evropu, na své země, společnosti a občany.

Čtěte také

Karel Barták: EU reaguje hněvivě na útok Hamásu, odrazuje Izrael od přehnaně kruté odvety

Lídři napřed v neděli konečně společně odsoudili brutalitu Hamasu a zároveň zdůraznili význam ochrany palestinských civilistů. Do té doby panovala víceméně kakofonie.

Nemalou měrou k ní přispěla sama Evropská komise – napřed maďarský komisař Varhélyi vyhlásil, že ukončuje veškerou unijní pomoc Palestincům. To pak popřel šéf evropské diplomacie Borrell, podle kterého by takový krok neměl smysl. Komise pak oznámila, že humanitární pomoc pro Gazu dokonce ztrojnásobí.

Vzápětí se do Izraele rozjela předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, aby demonstrovala solidaritu EU s Izraelem. O humanitárních aspektech operací izraelské armády v Gaze se ani nezmínila. To vyvolalo nelibost řady členských zemí včetně Francie či Španělska.

Příští dny budou strašlivé

Politikové se rozčilovali, že se šéfka Komise nemá co montovat do mezinárodních záležitostí, které jsou hájemstvím šéfů států a vlád. Mluvčí Komise kontroval poznámkou, že si von der Leyenová může jezdit, kam chce a vyjadřovat sympatie, komu chce.

Čtěte také

Jan Fingerland: Smrtící upřímnost aneb Jak se z Hamásu stal Islámský stát

Na této evropské bouři ve sklenici vody je pikantní, že protagonisty konflikt nezajímá a jen umocňuje dojem Evropy jako bezvýznamného hráče na Blízkém východě.

Předseda Evropské rady Charles Michel s křížkem po funuse dosáhl shody šéfů unijních vlád na stanovisku, že je třeba poskytovat humanitární pomoc a podporovat civilisty v Gaze.

Vyhlašuje se ochota jednat s legitimními palestinskými představiteli a s dalšími partnery v regionu, aby zabránili rozšíření konfliktu, a připomíná se, po kolikáté už, oddanost „trvalému a udržitelnému míru založenému na řešení v podobě dvou států“.

Je celkem jasné, že Evropa nemá na vývoj blízkovýchodního konfliktu skoro žádný vliv. Zároveň ovšem představuje pro Izrael i arabské země regionu klíčového ekonomického partnera. A zejména je, na rozdíl od Ameriky, zeměpisně i demograficky přímo napojena na tento region. Jakékoli přelití války mimo Gazu bude mít důsledky pro bezpečnost Evropy – pro tu vnější, ale také pro vnitřní.

Čtěte také

Jan Fingerland: Invaze do Gazy – proč (asi) ještě nezačala

Právě o tom si především povídali lídři 27 členských zemí. Už nešlo jen o formulace prohlášení, ale o koordinaci policejních a zpravodajských služeb uvedených v řadě zemí do vysoké pohotovosti. Protože hromadné zabíjení palestinských civilistů izraelskými vojáky v Gaze zapůsobí na domácí evropské radikály a džihádisty jako červený hadr.

Sotva jim kdo vysvětlí, že Izrael se tentokrát opravdu musí pomstít. Civilistům aspoň umožňuje odejít do jižní části Gazy a zachránit si život, zatímco Hamás jim v tom brání. Protože cynicky a krutě předpokládá, že krev nevinných mu bude ku prospěchu. Terorista zůstane teroristou.

Karel Barták|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Přesně to vystihl slavný izraelský spisovatel David Grossman: „Musíme se smířit s tím, že příští dny budou strašlivé, protože tolik nevinných lidí bude zabito, zraněno a donuceno opustit své domovy. Na druhé straně, pokud máte protivníka typu Hamas, kterému nejde o nic jiného než o vaši smrt, musíte něco udělat. Doufám jen, že to bude velmi krátké, že budou zastrašeni velikostí vojenské síly stojící proti nim. Doufám, že lídři Hamasu v sobě najdou dost odpovědnosti vůči svému lidu, aby řekli: ,Už je nevystavujme nebezpečí, vzdejme se‘.“

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz