Karel Hvížďala: Bohumil Hrabal, křehký rabiát
„Cokoliv jsem napsal, vždycky to bylo psaní v mračnu, nic jiného než touha, posedlá touha psát, ... takové zvracení, taková zpověď toho, co ve mně bylo, co mne ohromovalo, čeho jsem se bál, co jsem ale musel napsat, aby mi bylo líp.“ To jsou slova Bohumila Hrabala z roku 1981.
Přesto, že Hrabal psal soustavně od svých 24 let, první jeho kratičké texty pod názvem Hovory lidí vyšly ve Zprávách Spolku českých bibliofilů v roce 1956, a to mu bylo již 42 let.
Čtěte také
V roce 1959 byla do tisku připravena jeho próza Skřivánci na niti, ale odvaha k jejímu vytištění Československému svazu spisovatelů chyběla. V té době byl šéfredaktorem nakladatelství Mladá fronta Jiří Hájek, který později řekl: „Stojíme před kyselým jablkem, do něhož je nutno kousnout: je možné jaksi de iure připustit, aby v socialistické zemi existovalo cokoliv jiného než marxistická kritika, cokoliv jiného než literatura v plném smyslu socialistická?“
S odpovědí komunisté dlouho váhali, a proto první Hrabalova kniha se objevila na trhu až v jeho 49 letech v roce 1963. Jmenovala se Perlička na dně.
Poupata za čtyři plzně
Knižní novinky tehdy šly do prodeje každý čtvrtek, a když se vědělo, minimálně v Praze a v dalších větších městech, že se chystá něco výjimečného, tedy neideologického, stály se na knihy již před otevřením obchodu fronty. Perličky na dně byly vyprodané během pár hodin.
Čtěte také
Se stejným úspěchem další rok vyšli Pábitelé a Taneční hodiny pro starší a pokročilé a v roce 1965 Ostře sledované vlaky atd. Do roku 1970, kdy byl Hrabal zase zakázán, vydal v rychlém sledu 13 knih a všechny byly nejen úspěšné a několik z nich bylo i zfilmováno. Úspěch, jak se tenkrát ironicky říkalo, byl po zásluze potrestán.
Situace se opakovala: V roce 1970 již sice byla vytištěna další Hrabalova kniha Poupata s podtitulem Křehké i rabiátské texty z let 1938–1952, ale nesměla do distribuce. Šlo o juvenilní povídky, básně, zápisy snů a hravé etudy typu Podobenky: „Po hrázi a po opuce, jak božský mílek, s rolničkou v ruce se prochází kulový filek.“
Jenže v této době již byl Hrabal velmi oblíbeným autorem nejen mezi intelektuály a kniha se z nákladních vozů a z vagónů ve velkém kradla. Sám autor to zažil v Praze na Letné, kde chodili po hospodách železničáři a měli plné tašky Poupat a prodávali je za čtyři plzně.
V roce 1975 časopis Tvorba zveřejnil Hrabalovo krátké sebekritické vyjádření a od té doby mohly zase některé jeho texty, které do té doby se šířily jen v samizdatu, vycházet oficiálně. Bohumil Hrabal zemřel v roce 1997 a v témže roce vyšly i jeho Sebrané spisy, které mají 19 svazků. Narodil se 28. března 1914 v Židenicích, dnes části Brna, před 110 lety.
Autor je publicista
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
