Krasobruslení
Sport, ve kterém Česká republika měla vždycky nějakého šikovného reprezentanta, je krasobruslení.
Co je to krasobruslení, je jasné už ze samotného názvu – kraso-bruslení nebo-li krásné bruslení. Na krasobruslaře je opravdu hezký pohled, mají kostýmy s flitry, k jízdě jim hraje nějaká známá hudba… Ale sport je to docela tvrdý, mnohdy ho doprovází pády, které se neobejdou bez modřin.
Závodí se většinou na dvě kola. V krátkém programu musí krasobruslaři předvést povinné skoky a piruety a další den následuje volná jízda, kde mohou předvést to, co jim jde nejlépe, a překvapit i ojedinělým uměleckým projevem.
Rozhodčí pak výkon krasobruslařů oznámkují, počítač všechno sečte a kdo má nejlepší známky, ten se může těšit na medaili.
Krásné na krasobruslení jsou i názvy jednotlivých skoků. Jsou pojmenovány po mužích, kteří je skočili jako první na světě, a i když se vám může zdát jeden jako druhý, mají svá přísná pravidla.
Například pokud chce krasobruslař skočit Salchowa, musí se odrazit z jedné nohy a po otáčkách dopadnout na nohu opačnou. Autor tohoto skoku – švédský krasobruslař Ulrich Salchow ho poprvé skočil před více než 100 lety. Byl vůbec prvním olympijským vítězem v krasobruslení.
Ale pozor nestartoval na zimních olympijských hrách, ale na podzimních hrách, které byly součástí letních olympijských her v Londýně v roce 1908. Celkem se stal Ulrich Salchow desetkrát misterem světa, což zaslouží nejenom potlesk, ale i to, abyste si to zapsali za uši.