Masožravé rostliny se kupodivu obejdou i bez masa
Když se řekne masožravá rostlina, možná si vzpomenete na jeden díl z večerníčku Jája a Pája, kde dal klukům děda Lebeda semínko, aby si vypěstovali kaktus, a pak museli všichni zachraňovat sedláka Krkovičku, kterého si hodlala masožravá orchidea dát ke svačině.
Dospělí si zase nejspíš vybaví film Adéla ještě nevečeřela. Takhle velká sousta by v přírodě rostoucí masožravá rostlina ale opravdu nezvládla, takže každý, kdo se trochu vyděsil, může zůstat v klidu. Vás si žádná masožravka k večeři nedá.
Masožravé rostliny se kupodivu obejdou i bez masa. Mají totiž jako ostatní rostliny zelené barvivo, chlorofyl, a díky němu jsou schopny se živit jako jiné zelené rostliny. Masíčko mají jen na přilepšenou. Jsou po něm bujnější a krásnější. Představa, že se masožravky živí buřty s cibulí, je ale přece jenom scénou vystřiženou z vědecko-fantastického filmu nebo pohádky.
Masožravé rostliny se živí výhradně hmyzem, který se buď zachytí na lepkavé chloupky na listech, nebo se utopí v důmyslných nádržkách.
Přesto ale mezi všemi těmi masožravými rostlinami najdete jednu, kterou byste mohli považovat za dravce. Jmenuje se mucholapka podivná a na své oběti – mravence, pavouky, mouchy nebo třeba vosy, číhá s otevřenou tlamou.
Přesně tak totiž vypadají její listy – jako otevřená pusa s ostrými zuby po krajích. Uvnitř tohoto listu – tedy té otevřené tlamy jsou tři chloupky, které reagují na podráždění. To znamená, že když se alespoň dvou z nich něco dotkne – mucholapka udělá klap a tlamu sevře. Zuby do sebe zapadnou a oběť zůstane uvězněná uvnitř. Na rostlinu je to pohyb neuvěřitelně rychlý. Dokáže to během půl sekundy. Tedy dřív než vyslovíte jedenadvacet.
Zato s jídlem se tahle nebezpečná kráska docela loudá, příklad si z ní určitě neberte. Jednu mouchu totiž svačí třeba i deset dnů.
A tuhle zajímavost si dnes také zapište za uši.