Něco o interpretaci a Františku Škroupovi
Proč si budeme povídat o interpretaci v souvislosti s Františkem Škroupem? František Jan Škroup žil a tvořil v 19. století, tedy před dvěma sty lety. Byl hudebník – hrál na různé hudební nástroje, také dirigent, zpěvák a hudební skladatel.
Je autorem m.j. opery Dráteník, která je významná víceméně jenom tím, že je to první česká, přesněji první česky zpívaná opera. Jeho nejhranější hudbou, což pochopitelně v době jejího vzniku nemohl ani tušit, je česká hymna.
Složil totiž melodii k písni Kde domov můj, která poprvé zazněla ve hře Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Z první sloky té písně se pak stala naše národní hymna.
To se ovšem učí každý školák. Ale jak s tím vším souvisí interpretace a co to vlastně znamená?
V hudbě nebo třeba v recitaci básniček interpretace znamená přednes nebo výklad, tedy to, jakým způsobem interpret – zpěvák, hráč na hudební nástroj nebo recitátor zpívá písničku, hraje skladbu nebo přednáší báseň. Někdy dokonce úplně jinak, než jak to původně zamýšlel hudební skladatel nebo autor textu.
A jakou má souvislost interpretace s naší hymnou? Hymna by měla být vždycky interpretována co nejvíc přesně. Ovšem když vidíme v televizi třeba sportovce na stupni vítězů, jak si pletou slova nebo noty, rádi jim to odpustíme. Kdo ví, jak bychom v takové úžasné chvíli interpretovali hymnu my?
Ale teď už je čas, abyste si tohle všechno zapsali za uši.
