Nejmladší kamenná hráz vznikla na Pastvinách

9 fotografií

Přehradní nádrž mezi obcemi Pastviny a Nekoř leží v nejnižší části Orlických hor, v Mladkovské vrchovině. Zvlněná krajina, panorama Studeneckých skal, široké louky, to je typický obrázek okolí přehrady. Na toku Divoké Orlice, jako ochrana před častými a ničivými povodněmi, začala vznikat v roce 1933. Napouštěla se o pět let později.

Domy pod hladinou

První úvahy o vybudování přehrady se objevily po ničivých povodních už v druhé polovině 19. století. V roce 1908 byla Nekoř označená jako vhodné místo pro stavbu vodního díla. O čtyři roky později tuto obec navštívil i tehdejší ministr veřejných věcí. Ve dvacátých letech minulého století se už vážně začalo mluvit o tom, že část Pastvin skutečně zmizí pod vodní hladinou. V roce 1924 byl proto vydán zákaz o výstavbě nových domů.

Celkem bylo v údolí Divoké Orlice zatopeno přes šedesát obytných budov. Byly to většinou staré chalupy, ale také budova školy, mlýn, továrna na nábytek, dva hostince či pila. Při pohledu z pastvinského mostu jsou dodnes patrné základy a sklepy některých kamenných budov. Přehrada se přibližně jednou za dvacet let vypouští. V té době je možné vidět i někdejší cesty vesnicí. V roce 1935 si začali lidé stavět nové domky nad přehradou, mnoho obyvatel ale z obce navždy odešlo.

Poctivá lidská práce

Sondy pro novou přehradu začaly vznikat v roce 1926, první slavnostní výkop se uskutečnil v červenci 1933. Stavební materiál, diorit, se těžil v nedalekém lomu. Jeho horní nezatopenou část je možné vidět dodnes. Pastvinská přehrada se stavěla do roku 1938. Hráz, včetně vodní elektrárny, vystavěla pražská stavební firma ing. M. a F. Pažoutovi. Dodávku železných konstrukcí zajišťovaly firmy ČKD Praha, Škodovy závody Plzeň, Křižík Praha a výstavbu obloukového železobetonového mostu přes přehradní nádrž zajišťovala pražská firma Ing. J. V. Velflík.

Obloukový železobetonový most se na Pastvinách stavěl od roku 1932 do roku 1934|foto: archiv obce Pastviny

Slouží přes osmdesát let

Přehradní hráz s hydroelektrárnou má výšku 31 m nad terénem, základy dosahují hloubky 7 m pod terén. Šířka hráze u paty, tedy u dna přehrady, měří 29.6 m. Délka hráze v koruně je 192,6 m. Je to poslední hráz z lomového kamene, která byla postavená v bývalém Československu, zděná na cementovou maltu. Přibližně ve stejném období se stavěla už jen kamenná přehrada Husinec na Blanici v jižních Čechách, od té doby se začaly stavět jen betonové nebo sypané přehrady. Pastvinská přehradní nádrž po desítky let dobře plní svůj vodohospodářský účel a nikdy nedošlo k vážnějšímu poškození hráze.

Přibližně jeden kilometr pod hlavní hrází se nachází vyrovnávací nádrž Nekoř. V asi šest kilometrů dlouhé přehradní nádrži na Pastvinách je přibližně 7,5 milionů kubíků vody (letní stav), maximální objem může dosáhnout 10,8 milionů kubíků. Součástí přehradního tělesa je malá vodní elektrárna s Francisovou turbínou.

Přehrada v obležení

Pastvinská přehrada vznikla hlavně kvůli regulaci toku Divoké Orlice. Před osmdesáti lety by ale zřejmě nikdo neodhadl, kolik turistů a rekreantů později přiláká. V létě jsou jich na Pastvinách tisíce. V šedesátých letech minulého století začala na březích přehrady a v jejím okolí živelná výstavba chat. Okolo roku 1980 už stálo u přehrady téměř čtyři sta rekreačních objektů.

Krátce po napuštění přehrady byly do nádrže vysazené ryby, hlavně kapři, pstruzi a candáti. Pastviny se tak staly cílem rybářů. Krásná krajina, koupání, velké množství cyklotras a turistických cest lákají mnoho návštěvníků. Na Pastvinách najdete několik penzionů a autokempů. V létě si můžete půjčit loďky, šlapadla, elektrolodě nebo elektrokola. Okolo pastvinské přehrady jezdí i malý výletní vláček, Pastvinský expres.