Tomáš Rypan

V Českém rozhlasu Střední Čechy pracuji jako mistr zvuku. Jako hudební dramaturg a posléze i ředitel jsem dříve působil v úspěšném regionálním soukromém rádiu. Později jsem se věnoval počítačové grafice.

Film, co mne pořád baví: Pulp Fiction: Historky z podsvětí. Nebo třeba Paris, Texas. Z českých mě napadá úžasná dvojice Olmerových filmů Co je vám, doktore? / Jako jed.

Hudba, kterou mám rád: To by byl dlouhý a rozmanitý seznam. Od Petera Gabriela, přes Milese Davise, Killing Joke nebo třeba Tori Amos až po Josepha Haydna.

Kniha, u níž nikdy neusnu: Bráno doslova, taková neexistuje, spolehlivě usnu u každé. Až natolik spolehlivě, že už jich moc raději ani nerozčítám. I přesto existují takové, které jsem přečetl jedním dechem. Třeba Bulgakovův román Mistr a Markétka.

Motto: „Dělej druhým to, co chceš, aby dělali oni tobě“. Je mnohem lepší, než jeho „nedělací“ varianta. Ale jedno motto s „ne“ mám přeci jen moc rád: „Neznám slovo nejde“. Odkoukal jsem ho od přítele – principála cirkusu, který jej neuvěřitelně naplňuje vždy do puntíku. Hodně mi otevřel oči. A myslím, že by se nám všem dost ulehčilo, kdybychom se tím řídili všichni. Pro začátek by stačili úředníci.