O české státní hymně
Česká státní hymna je píseň, která se hraje při opravdu slavnostních příležitostech a u které by se mělo stát.
Ale vždycky to hymna nebyla. Nejdřív to byla písnička, ke které napsal slova Josef Kajetán Tyl do představení Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka. Hudbu k ní složil František Škroup a lidé ji poprvé slyšeli krátce před Vánocemi v roce 1834. V představení ji zazpíval herec, který hrál slepého houslistu.
A protože to byla písnička, která se všem moc líbila, vybrali si ji lidé v roce 1918 za první část hymny nově vzniklého Československého státu. Dnes je to hymna České republiky.
Možná je ale potřeba si některá slova naší hymny trochu vysvětlit. Zpívá se v ní: "Kde domov můj, kde domov můj, voda hučí po lučinách." Tomu nejspíš rozumíte, lučiny jsou prostě louky.
Pak ale písnička pokračuje: "Bory šumí po skalinách." Víte, co jsou to bory? Bory jsou borové lesy neboli lesy, ve kterých rostou jehličnaté stromy – borovice lesní.
Zákeřně se může v české hymně tvářit také slovo skví se. Když se něco skví, tak to vyniká, vystavuje se všem na odiv. V případě písně Kde domov můj se v sadě skví z jara květ. Autor obdivuje krásu rozkvetlých stromů v ovocných sadech. A zdá se mu to jako zemský ráj.
Tak se snažme, aby taková zůstala a abychom na ni mohli být všichni i nadále hrdí. Stejně jako na písničku Kde domov můj, která se stala naší hymnou a u které se vždycky stojí.
A to si dnes taky zapište za uši.
