Olympijský oheň

Má připomínat oheň, který podle pověsti ukradl Prométheus nejvyššímu bohu Diovi a dal ho lidem. Prométheus za to pak velmi trpěl, bůh Zeus jej krutě potrestal, ale o tom někdy jindy. Ve starověkém Řecku, kde olympijské hry vznikly, byl oheň udržován po dobu trvání her.

Olympijský se mu říká proto, že se zapaloval a zapaluje v Řecku ve městě zvaném Olympie. Také se tam kdysi dávno konaly první sportovní hry – odtud tedy celý jejich název – olympijské.

Podle tradice – podle zvyku – ho zapaluje 11 žen. Mají na sobě dlouhé bíle šaty, vyčesané vlasy do drdolů a na nohou sandále – prostě vypadají jako z nějakého historického filmu. Oheň zapálí v takové velké kovové míse přímo paprsky slunce. Nikdo přitom neškrtne ani sirkou ani zapalovačem. S tímto ohněm se pak putuje po celé Zeměkouli, až se s ním v den zahájení olympijských her doběhne na stadion. Zapálit oheň přímo na olympijském stadionu je velká čest a vždy to udělá nějaký slavný sportovec té země, kde se hry pořádají.

Ale vraťme se ještě k putování olympijského ohně. Běží se štafetově po celé planetě – prostě jeden běžec předává oheň druhému jako štafetový kolík. Tahle krásná tradice vznikla až v minulém století a díky tomu se olympijský oheň dostal už i na severní pól. Letos jej tam dopravil ruský ledoborec a prý u toho byl i ohňostroj! Ale stala se taky nehoda – jednomu z běžců oheň zhasl. A víte, kdo ho zachránil? Neznámý muž, který měl zrovna v kapse zapalovač.

Ale vy tam raději noste kapesník. A to si klidně zapište za uši.