Ondřej Neff

Vědí o nás všechno. Ťuknete do klávesnice počítače a už to někde zazvoní a je poplach, bacha, je tady další uživatel, v angličtině se mu říká jůzr.

Moje první letošní glosa spadla na pondělek po Silvestru. Měl bych ji věnovat veselí nebo bilancování nebo prognózám. Místo toho se zaměřím na psy a taky na strach.

Někde jsem slyšel, nebo četl, že vznikla akce nebo hnutí nebo iniciativa. Že jako se krabice nemají házet do kontejneru. Mají se uchovat pro následné opětovné použití.

Včera jsme s Ljubou instalovali vánoční stromeček. Ano, správně se má strojit o Štědrém dnu, ale doba je vyvrácená z kloubů a proč si radost neprodloužit jaksi dopředu.

Štědrý den je až příští týden, nicméně já jsem svůj dáreček dostal už dopředu. Po odvrácené straně Měsíce se od loňského ledna plazí čínský pojízdný robot Yutu 2.

Každý máme nějaké názory a někdy to jsou silné názory. Myslím ale, že je dobře se někdy rozhlédnout, s kým je sdílíme a kdo jsou ti lidé, kteří s námi táhnou jeden provaz.

Dnešní povídání bych mohl nazvat Postřehy návštěvníka vietnamských obchodů. Hned zkraje přiznám, že mě nezajímá sortiment a nezkoumám ceny. Zajímá mě sociální stránka.

O víkendu jsem dočetl román Spasitel od Andy Weira. Je to sci-fi, posluchači možná znají film nebo román Marťan, od téhož autora. O co tam jde a proč to sem tahám?