Po smrti psa je nevidomý odkázán sám na sebe. Vodící pes a člověk jsou jako jedna bytost

Zvířecí Klub Rádia Junior navštívil Ilja Kučera mladší, moderátor a spisovatel. Do studia mu pomohl jeho velký bílý vodící pudl Mejla. Povídal si o něm s moderátorkou Veronikou Hájkovou. 

Ztráta pomocníka 

Vodící psi jsou očima svých páníčků. Když zemřou, musí se s tím nevidomý člověk poprat. Zažívá smutek, že přišel o svého čtyřnohého přítele i pomocníka. „V tomhle případě tam je samozřejmě poloha praktická, protože člověk si za ta léta zvykne na psa jako spolupracovníka. Musí plně důvěřovat a ten pes mu to plně vynahradí,“ vysvětluje Ilja.

Vodící pudl Mejla ve studiu Rádia Junior|foto:Veronika Hájková, Český rozhlas

On sám byl bez vodícího psa několik měsíců. „Najednou je člověk zase odkázán sám na sebe a zjistí, kolik je v Praze sloupů, semaforů a výkopů.“ 

Objevil se ale Mejla, pudl královský, kterého pro Ilju připravili cvičitelé. Začali spolu trávit čas, aby zjistili, jestli k sobě pasují. „Pes a člověk se secvičují, protože to je pak strašně důležité. Oni musí být v dalším životě víceméně jedna bytost.“ 

Trénink 

Výcvik vodících i asistenčních psů je velmi náročný. Cvičitelé musí pejsky naučit mnoho dovedností a pokynů, kterými svému budoucímu majiteli ulehčí život. Během výcviku proto chodí trasu, kterou se svým novým majitelem bude absolvovat nejčastěji.

A to včetně přechodů se semafory. „Když mu dám povel tlačítko, tak on vyskočí a tou packou to tlačítko zmáčkne,“ překvapuje Ilja. „To se zpravidla líbí těm dalším lidem, kteří tam čekají okolo,“ směje se.  

Nezbytnou součástí výbavy vodících psů je i rolnička. Jako každý jiný pes potřebuje i ten vodicí svou volnost a prostor se vyběhat. „Člověk by neměl absolutně žádnou orientaci, kde ten pes je, takže ho vlastně zaměří, když slyší cinkání té rolničky,“ vysvětluje spisovatel 

Zajímá vás příběh Ilji a Mejli? Poslechněte si celý rozhovor. 

Klub Rádia Junior vysíláme každý den v 19:00. Nenechte si ujít rozhovory se zajímavými hosty >>