Putování za vodou - prameny v Nízkém Jeseníku
Pořad Odysea nás tentokrát zavedl za některými význačnými prameny Nízkého Jeseníku. Miroslav Kobza z ČRo Olomouc se vydal po tamních kopcích, které mu tolik učarovaly. Průvodkyní mu byla Irena Šindelářová, spisovatelka a sběratelka pověstí, která putování za vodou doplnila o vyprávění starých pověstí i připomenutí historických faktů.
Nízký Jeseník je rozsáhlá horská oblast ohraničená na východě Moravskou bránou, ze severu Opavskou nížinou, na západě Hrubým Jeseníkem a na jihu rozsáhlou nížinou Hané kolem měst Olomouc a Litovel. Oblast není jen krásnou přírodní lokalitou, je to také velmi významná pramenná oblast celé Moravy a celé Evropy. Naše putování vedlo za prameny a studánkami, kterých je tu velké množství.
Prvním z nich byla Těšíkovská kyselka, kterou najdeme na severozápad od Olomouce v údolí Trusovického potoka. Těšíkovská kyselka má léčivé účinky, to potvrzují i odborné rozbory. Dříve byly v jejím okolí vybudovány lázně. Pramen Těšíkovské kyselky je zdrojem železité minerální vody, poprvé je jeho existence zmiňována v roce 1669. Vedle lékařského významu je tato minerální voda oblíbená i pro své chuťové vlastnosti a je proto využívána jako stolní voda. Vydatnost pramenního přelivu kolísá v závislosti na klimatických podmínkách kolem hodnoty 30 l/min, voda je čerpána z hloubky 63 metrů. Bezprostřední okolí pramene slouží jako výchozí místo pro turistické trasy v podhůří Nízkého Jeseníku. Těšíkovská kyselka je rovněž vyznačena jako významný cíl regionální cyklotrasy R8 vedoucí z prostějovského přes olomoucký až do bruntálského okresu.
Dalším cílem cesty byl Ondrášov v údolí řeky Bystřice, která pramení také v srdci Nízkého Jeseníku a okolo které se nachází také několik významných pramenů a studánek. V malé obci s názvem Sedm Dvorů je přírodní minerální voda Ondrášovka jímána ze dvou vrtů hlubších než 100 m. Tento minerální pramen je z hlediska kapacity jedním z nejvydatnějších v České republice. Velká hloubka vrtu navíc zaručuje, že do minerálního pramene nepronikají žádné povrchové vody.
Na přelomu 18. a 19. století byly v těchto místech provozovány velmi oblíbené lázně, založené roku 1780 knížetem Liechtensteinem. Věhlas lázní se velmi brzy roznesl až do vzdálené Prahy, Vídně i Krakova a přivedl sem spoustu lázeňských hostů, kteří se léčili z různých krevních onemocnění, kurdějí, křivice, onemocnění sliznice žaludku a střev či onemocnění nervového systému. Ondrášovka má poměrně nízký obsah minerálů a na rozdíl od jiných minerálních vod je vhodná ke každodenní konzumaci.
Miroslav Kobza nás také zavedl na východní okraj vojenského prostoru Libavá. Po červené turistické značce z vesnice Staměřice přes Kozlov se dostaneme k malému jehlanovitému přístřešku uprostřed lesů kousek pod vrcholem Fidlova kopce (680 m.n.m.), který je jednou z nejvyšších hor v této oblasti. Nacházíme se jen pár set metrů pod rozvodím, které rozděluje úmoří moře Černého a Baltského. Tady spatřuje světlo světa jeden z největších evropských toků, řeka Odra. Řeka Odra je evropským veletokem a svou vodností zaujímá 27.místo v Evropě. Plocha povodí řeky Odry činí 118 600 km2. Délka toku je 861 km, ale na území ČR jen 131 km.
Ještě přes 25 lety bychom měli problém na toto místo vůbec dojít, oblast byla neprostupně uzavřena a jakákoliv návštěva pramene Odry by byla spojena s nepříjemnostmi, řešenými navíc s orgány okupačních sovětských vojsk. Dnes je pramen řeky Odry upravený a je vyhledávaným turistickým cílem.
