S Šárkou a dětmi po stopách starých slov
Šárka Fenyková se se svými dětmi Haničkou a Matýskem tentokrát vypravila do historie - po stopách starých slov. Zajímá tě, co je to jařmo nebo honzík?
Tak si to přečti, a hlavně poslechni!
Jařmo: Kráva nebo vůl se dřív používali jako tažná zvířata. Tahali například pluh, kterým se oralo pole nebo vůz s nějakým nákladem. A aby zvíře tuhle tíhu utáhlo, dávala se mu na čelo taková dřevěná destička, která zátěž rozložila na větší plochu. Asi správně tušíte, že té destičce se říká jařmo. Později se k sobě zapřahala alespoň dvě zvířata. A jho nebo jařmo se změnilo z jedné destičky na dvě vlnovky, které se volům upevňovaly buď na hlavu, nebo za rohy a nebo před kohoutek – což je takový výstupek na zádech zvířete. Je to ta nejvyšší část zad. Jařmo tedy sloužilo nejenom k tahu, ale i ke spojení dvou zvířat. Dnes se slovo jařmo používá v botanice. Jak? To už si poslechněte sami.
Souvrať: konec pole, místo, na kterém se oráč s koněm otáčí
Šatlava: označení pro městské vězení
Honzík: část lidového kroje, vycpaný látkový váleček, který se dívce přivazoval kolem pasu. Vypadá jak veliká tlustá okurka. Někdy se tak říkalo i sukni, která měla hodně naškrobenou zadní část.
Chomout: nákrčník ve tvaru kapky, který se dává na krk koním a tažným volům. Aby je netlačil, je zespoda pěkně vypodložený. Na chomout jsou připevněné kožené pásy (postraňky) a těmi se celá ta výstroj zapřáhne do vozu. S povozem taženým koňmi jezdil forman. To byl člověk, který na větší vzdálenosti převážel, co bylo zrovna potřeba. Vlastně to byl takový kamioňák z minulosti.
Už to máš všechno zapsané za uši? Tak schválně – dej si kvíz!
