Olympijské Portréty: Šéf olympijského výboru Samaranch byl mimořádně úspěšný i mimořádně kontroverzní

Juan Antonio Samaranch, který se narodil 17. července 1920, předsedal Mezinárodnímu olympijskému výboru (MOV) v letech 1980 až 2001. Pod jeho vedením se olympismus v roce 1981 otevřel profesionálům a sportovní hry se staly jednou z nejvýznamnějších světových událostí.

Čtěte také

Bojkot olympiády? ČOV si to nemůže dovolit, hraje chytrou horákyni, tvrdí sociolog

Profesionalizace totiž přitáhla bohaté sponzory a Samaranch postupně z MOV udělal jednu z nejbohatších mezinárodních organizací. Komercionalizace olympijských her se projevila hned u těch prvních, pořádaných pod Samaranchovým vedením – v roce 1984 v Los Angeles – a předsedovi MOV byla některými kritiky vyčítána.

S další kritikou se Samaranch musel potýkat například kvůli údajně despotickému vedení MOV, kvůli němuž dostal přezdívky jako „Napoleon světového sportu“ nebo „Diktátor v rukavičkách“.

Vstřícnost vůči diktátorským režimům

Samaranch pocházel z rodiny bohatého barcelonského textilního továrníka; rodina se netajila vstřícným postojem k dlouholeté diktatuře generála Franka. Po studiích ve Španělsku, Anglii a USA Samaranch do rodinného podniku nastoupil, ve volném čase se však věnoval sportu.

Čtěte také

Sinolog Hála: Od minulé olympiády v Pekingu se stav dodržování lidských práv v Číně dramaticky zhoršil

Od roku 1954 byl členem španělského olympijského výboru, v 60. letech byl zmocněncem pro sport ve vládě Franciska Franka, což mu mnozí později vyčítali. Vedení MOV převzal v nelehké situaci, kdy především západní státy na protest proti vpádu komunisty ovládaného Sovětského svazu do Afghánistánu bojkotovaly Letní olympijské hry 1980 v Moskvě.

V následujících letech se Samaranch dokázal nejen vyrovnat i s bojkotem her v Los Angeles ze strany komunistického bloku, ale olympiády se pod jeho vedením pozvedly na úroveň akcí prvořadého významu. Podařilo se mu ustát i vlnu kritiky, která se na jeho hlavu snesla v souvislosti s rozsáhlým korupčním skandálem uvnitř MOV z roku 1998.

Samaranchovi a dalším lidem z vedení MOV bylo vyčítáno, že přijali od amerických pořadatelů olympijských her ze Salt Lake City úplatky za to, že budou pro toto město hlasovat při volbách dějiště ZOH 2002. Samaranch nařčení z korupce odmítl a nechal ve vedení MOV hlasovat o důvěře vůči své osobě.

Čtěte také

Zlatí hoši a stříbrná a bronzová děvčata. Zimní olympiády ve 20. století

V hlasování sice bez problémů obstál, nicméně aféra poškodila pověst MOV a vyvolala otázky ohledně transparentnosti procesu výběru hostitelských měst. O tři roky později z vedení Mezinárodního olympijského výboru odešel a poslední léta života strávil na odpočinku.

Kritice po dobu výkonu funkce předsedy čelil také kvůli vstřícnosti vůči diktátorským režimům (sportovci z demokratických zemí mu vyčítali objetí a polibky s představiteli Sovětského svazu, Rumunska, Kuby nebo Německé demokratické republiky) i kvůli údajně malé ochotě razantně a důsledně potírat doping. Samaranch zemřel v dubnu 2010 ve věku 89 let.