Technologie mění způsob, jak vnímáme svět i sami sebe, tvrdí zklidňovatel digidětí i digidospělých

Naším hostem je Jan Kršňák, lektor, a také autor knihy Digiděti, která rozviřuje otázky týkající se vlivu technologií na celou společnost. Co s námi tedy digitální technologie dělají?
Digitální technologie s námi dělají mnoho věcí. A stručně řečeno, proměňují způsob, jak vnímáme svět. Proměňují způsoby, jak komunikujeme mezi sebou, a také proměňují způsoby, jak vnímáme sami sebe.

Těžko se můžeme postavit do úplné opozice, že přestaneme technologie používat. Ale můžeme začít přemýšlet o tom, jak je používáme.
Jan Kršňák, zklidňovatel digidětí a digidospělých

Jde ale o důležitou součást našeho života, je tedy těžké od ní poodstoupit.
Je zapotřebí začít přemýšlet o tom, které technologie je smysluplné používat a které ne. A u těch, které si vyhodnotíme, že je smysluplné jejich používání, začít přemýšlet o tom, jak je vlastně používáme. Protože máte pravdu, technologie tvoří naprosto zásadní součást naší společnosti.

Čtěte také

Nebezpečí online světa. Ofendeři jdou na dřeň, u dětí může stres a tlak vést až k sebepoškozování

A těžko se můžeme postavit do úplné opozice, že přestanu používat internet a jakékoliv stroje nebo zařízení, který jsou kolem mě. Ale můžeme začít přemýšlet o tom, jak to děláme a jestli to vůbec dává smysl.

Když se zaměříme na internet, setkala jsem se i s názorem, chudáci děti. Kvůli technologiím nemají normální dětství.
Co se týče závislostí, tak je to trošku složitější. Jde o to, že všichni jsme závislí na technologiích v tom smyslu, že si život bez nich už nedokážeme představit. Není to patologická závislost, že by bylo nutné ji léčit, ale už je to tak hluboké, že vlastně sami úplně nevíme, jak technologie používat smysluplně a používáme je bezmyšlenkovitě automaticky.

Stvořili jsme společnost, do které se rodí naše děti a snaží se naučit v ní žít a fungovat. A jsme to samozřejmě my, kdo technologie vytváří, kdo má představu, že jakákoliv digitální aplikace nebo digitální technologie, která se objeví, je dobrá. My jsme ti, kdo dělá to, že děti potom mají touhu hrát počítačové hry a pohybovat se na sociálních sítích.

Jedna z věcí, kterou děti hodně potřebují, je právě pobyt venku, společně si hrát a objevovat svět bez dozoru rodičů a dospělých.
Jan Kršňák, zklidňovatel digidětí a digidospělých

Problém je, ale to je většinová společnost a kdyby chtěl někdo postupovat jinak, tak nevím, jak by dopadl. Když pošlete dítě ven, tak bude na hřišti samo, protože většina dětí je u počítačů nebo někde na zájmových kroužcích.
Ano, tam jsou dvě věci. Jedna je, že my se bojíme posílat děti ven, protože jsme si i díky médiím a jakési obecné reklamní kampani na nebezpečí světa vyhodnotili, že pouštět děti ven je nebezpečné. A snažíme se, aby se našim dětem za žádnou cenu nic nestalo. Důsledkem je, že jsme často úplně zrušili pobyt dětí venku.

Čtěte také

Děti nemají zkušenosti s filtrováním informací. Pomozte jim zvládat nebezpečí internetu

Ovšem jedna z věcí, kterou děti hodně potřebují, je právě pobyt venku, hrát si a objevovat svět bez dozoru rodičů a dospělých.

A ta druhá věc, která se děje, že ty děti jsou potom v kyberprostoru. To znamená, že oni si tu potřebu svobody dnes prožívají jen ve virtuálních světech. To souvisí i s těma kroužky, protože v momentě, kdy máme představu, že je důležité rozvíjet dítě za každou cenu a musí se naučit úplně všechno, a zároveň ho nemůžeme nechat venku o samotě, tak mu musíme najít kroužky nebo vzdělávací projekty, do kterých ho zapíšeme.

Čehož důsledkem je, že dítě stráví nejen dopoledne ve škole, ale pak i odpoledne někde, kde je nějaký dospělý, který mu říká, co má dělat. Zase nemá volný čas a prostor na to, aby se jen tak poflakovalo s jinýma dětmi a společně zažívali nějaké dobrodružství ve skutečném světě.

Během pobytu venku s kamarády a takzvaného nicnedělání, jen hraní čistých her, se děti učí neskutečné množství důležitých věcí.
Jan Kršňák, zklidňovatel digidětí a digidospělých

Pohledem dneška to vypadá jako promrhaný čas, ale ono je to velmi důležité. Protože právě během toho pobytu venku a takzvaného nicnedělání, jen hraní čistých her, se děti učí neskutečné množství důležitých věcí.

Celou digitální radioporadnu s Janem Kršňákem, zklidňovatelem digidětí a digidospělých, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.