Víte, kolik máme v kraji tisícovek? Všechny jsou v jednom pohoří
Králický Sněžník je třetí nejvyšší pohoří v Česku. A právě tam najdete všechny tisícové hory Pardubického kraje. Jejich vrcholy tvoří podkovu.
Udělat si hřebenovou túru Králickým Sněžníkem stojí za to. Přejít deset hor s nadmořskou výškou přes tisíc metrů je možné za jediný den. Tenhle plán ale přenechte raději horalům. Pokud se k vrcholu Králického Sněžníku vydáte, ať už po Malosněžnickém nebo Podbělském hřbetu, i tak budete mít pár tisícovek „na kontě“.
Je určitě na místě poznamenat to, že samotné vrcholy některých tisícových hor, které jsou v Pardubickém kraji, neleží přesně na jeho území. Nacházejí se třeba jen pár metrů za hranicí, ať už směrem do Polska nebo Olomouckého kraje.
Malosněžnický hřbet
Pokud se k vrcholu Králického Sněžníku vydáte po Malosněžnickém hřbetu, tedy po levé straně podkovy pohoří, půjdete v podstatě po státní hranici s Polskem. První tisícovkou je Klepáč. Hora má nadmořskou výšku 1143 m a na jejím vrcholu, který je na polské straně, stojí dřevěná rozhledna. Příznačné jméno má Klepáč v polštině, „Trójmorski Wierch“. Vody z Klepáče skutečně směřují do tří moří.
Červená turistická stezka vás z Klepáče zavede k další tisícovce. Je to 1190 metrů vysoká hora Hleďsebe, zvaná též Výrovník, polsky Puchacz. Dalším vyhlídkovým místem na trase jsou Hraniční skály (1319 m n. m.), které ale bývají považované za vedlejší vrchol Malého Sněžníku. Ten je druhou nejvyšší horou celého pohoří, měří 1326 m n. m.
Králický Sněžník
Nejvyšší bod pohoří Králický Sněžník, vrchol stejnojmenné hory, se nachází ve výšce 1424 m n. m. Kdysi tam stávala romantizující rozhledna, v roce 1973 byla odstřelena. V současnosti se chystá projekt výstavby nové vyhlídkové stavby. Pár set metrů pod vrcholem Sněžníku vyvěrá pramen řeky Moravy. Právě z tohoto místa se otevírá jeden z nejkrásnějších výhledů do dolnomoravského údolí.
Tisícovky Podbělského hřbetu
Přes vrcholy Podbělského hřbetu, přesně nebo téměř přesně, vede hranice mezi Pardubickým a Olomouckým krajem. Hora Stříbrnická (1250 m n. m.) získala své jméno pravděpodobně od obce Stříbrnice, která se odtud nachází vzdušnou čarou asi 3,3 km. Na jihu sousedí Stříbrnická s Mokrým hřbetem (Černá kupa 1295 m n.m.) a následující Sušinou (1321 m n.m.).
Na jihozápadě za Sušinou hřeben pokračuje horou Podbělka (1308 m n.m.). Ze hřbetu mezi Sušinou a Podbělkou vychází ve směru na severozápad ještě hora Uhlisko, která je už zcela v Pardubickém kraji a leží pod ní údolí řeky Moravy. Zcela v našem kraji je také hora Slamník, známá díky sjezdovkám. Vrchol Slamníku se nachází ve výšce 1233 m n.m. Z hory Slamník vychází závěrečná vidlice Podbělského hřbetu. Výrazným bodem je také Chlum (1118 m n.m.), který se nachází už více v Olomouckém kraji.
Související
-
Nejsevernější obec hledejte na východě
Pardubický kraj má 451 obcí. Tou nejjižnější je Trpín, nejdál na západ jsou Kojice. Další dvě světové strany patří Dolní Moravě.
-
Kudy na Králický Sněžník? Jedna z nejkrásnějších cest vede po červené
Pokud míříte k vrcholu Králického Sněžníku z Pardubického kraje, můžete zvolit několik tras. Která z nich nabízí nejvíc výhledů a co na ní zažijete?
-
Králický Sněžník není jen hora
O Králickém Sněžníku se nejčastěji mluví jako o nejvyšší hoře Pardubického kraje, s výškou 1424 metrů nad mořem a typickou sochou slona na vrcholu. Většinou si lidé...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.