Vlna. Co všechno o ní víte?

Tento týden si na Rádiu Junior povídáme o vlnách. Jaké vlny znáte? Ty na moři? Nebo vlnu na svetru? Co vlnité vlasy? Nebo si vzpomenete na rádio a vlny rozhlasové? V následujících pěti dílech pořadu Zapiš si to za uši se toho o vlnách od Jany Rychterové spoustu dozvíte.

Z čeho se vyrábí vlna na svetry?

Vlna jsou vlákna ze zvířecí srsti, nejčastěji z ovcí nebo z velbloudů. Při získávání vlny se zvířatům nijak neublíží, jen se jejich huňatá srst ostříhá na kratičko, jako když si vy ostříháte vlasy. Získaná vlna se musí promýt, aby se zbavila nečistot, potom se může nabarvit a pak se z ní spřádáním vlákna nebo plstnatěním získává vlna tak, jak ji znáte. A z ní se potom pletou ty krásné věci, které nás zahřejí – svetr, čepice, rukavice, šály... Za vlnu tedy můžeme poděkovat zvířátkům. A to si zapište za uši.

Jak vznikají mořské vlny a dají se měřit?

Jak vlastně vznikají mořské vlny? Je to pohyb části vody, který vyvolá vítr nebo mořské proudy. Pohyb vody může způsobit i zemětřesení, sesuv půdy nebo třeba kus ledovce, který do vody spadne.

Je spousta věcí, které se můžeme o vlnách dozvědět, a existuje na to celá věda, říká se jí oceánologie. Vrchol vlny se označuje jako hřbet. Nejnižšímu bodu vlny se říká důl nebo vpadlina. A dokonce můžete změřit délku vlny – je to vzdálenost mezi dvěma hřbety. I výška se dá změřit!

Vlny se chovají podle toho, kolik je na místě vody, jak silně a rychle vane vítr atp. Tam, kde jsou mořské vlny velké a mohly by ohrozit pobřeží, lidé stavějí takzvané vlnolamy. Vlny totiž mohou být milé a kouzelné, ale taky pěkně zákeřné a zlé. A to si zapište za uši.

Co je to tsunami?

0:00
/
0:00

Slovo tsunami pochází z japonštiny a v překladu znamená „vlna v přístavu“. Jde o obrovskou vlnu, která vznikla zemětřesením a posunutím kusů zemského povrchu, kterým se říká litosférické desky. V moři nebo v oceánu se přemístí obrovské množství vody a když se tahle vodní masa dá do pohybu, vytvoří tsunami.

Vlna tsunami může být několik metrů vysoká. Řítí se takovou rychlostí, že proti ní nemají šanci lidé, zvířata, stromy, ba ani domy. Seismologové, tedy vědci, kteří zkoumají zemětřesení, už dovedou lidi varovat, že přijde vlna tsunami. V takovém případě nezbývá než vzít nohy na ramena a utíkat co nejdál pryč od moře. Vlna tsunami už lidem mnohokrát ukázala, jak jsou proti přírodě malí. A to si zapište za uši.

Proč má někdo vlnité vlasy a někdo ne?

Kdybyste vlas mnohonásobně zvětšili a opatrně rozřízli, stejně jako krájíte salám, viděli byste jeho tvar v řezu. Rovné vlasy jsou v místě řezu kulaté – stejně jako to kolečko salámu. Takové vlasy mají Asiaté.

Lidé v Africe a Afroameričané mají kudrnaté vlasy. Pokud jejich vlas rozříznete, ukáže se vám hodně placatý ovál, jako byste ten salám skoro rozmáčkli. A ty nejkudrnatější vlasy vypadají na průřezu jako fazolka. Takové vlasy mají Afričané.

Vlnité vlasy jsou na průřezu jako vajíčko, elipsa – jako byste ten salám jen trošku zplacatili. Takové vlasy máme my, Evropané. V Evropě to tedy záleží na tom, jak to příroda namíchala, co jsme zdědili po svých rodičích a prarodičích, je to dané geneticky.

Jestli máte vlasy rovné, vlnité nebo kučeravé – nic s tím neuděláte, leda že byste je pořád dokola upravovali. A to si zapište za uši.

Jak se šíří rozhlasové vlny?

Celou naši planetu obaluje elektromagnetické pole. Je neviditelné, ale je všude kolem nás. Když se malé neviditelné částečky v tomto poli rozvlní stejně jako voda, také vznikají vlny, třeba ty rozhlasové, díky kterým můžete poslouchat rádio.

Vysílač do elektromagnetického pole naší země vyšle vlnění, které někde v dálce může zachytit anténa. Ta pak vlnění převede do rozhlasového přijímače. Tam se to složitě převede a přemění, až z toho reproduktor vytvoří zvukové vlny. A ty už my, lidé, můžeme slyšet.