Zálesácké okénko
A vyrážíme na zálesáckou stezku. Léto je v plné síle, a tak prázdninové toulky jistě pokračují. Posledně jsme si povídali, jak si při nich zajistit přespání v suchu, teď by to chtělo pár slov o jídle. S tím jsou totiž někdy problémy - nedá se jíst pořád jenom chleba, že?
Ne, že by bylo moc těžké něco teplého ukuchtit, spíš jde o čas, který pak někdy při toulkách chybí. Vařit chceme vydatně, ale jednoduše a rychle - takže si řeknete: konzervy.
Třeba s párky nebo s klobásou...Jsou sice trochu těžké na nošení...ano, to jsou, ale je tady i jiná a asi horší potíž: jmenuje se bombáž.
To je takové ne moc příjemné slovo, viďte, taky vám nejspíš připomíná bombu a výbuch? A docela právem. Nafouklá plechovka s konzervovaným jídlem sice při otevření nebouchne, jenom tak trochu zasyčí, ale škody může nadělat vážně jako ten výbuch.
Kdo sní kousek zkaženého masa z konzervy, může mít velké potíže, bolesti břicha a dokonce může jít i o život. Zrada je v tom, že po čichu nebo po chuti se nic nepozná, klobásový jed, který se ve špatné konzervě časem udělá a který se nezniří ani převařením, je bez chuti a bez zápachu.
Jenom tu uzavřenou plechovku nafoukne, což trvá řadu dní. Je to doslova časovaná bomba, o které spousta lidí ani neví. Takže: když s sebou na toulky konzervu, tak jenom s pořádně rovným dnem i víkem. A dobrou chuť!
