Jaký je rozdíl mezi bednářem a bečvářem?
Bednářství je opravdu hodně staré řemeslo. Jeho tradice sahá až do středověku.
Tehdy se začalo dařit vinařství a pivovarnictví. To bylo asi super, ale co s tím navařeným pivem dál, že? Kožené vaky, které se dřív používaly na víno, nebyly úplně to pravé, a tak lidé začali vyrábět velké nádoby ze dřeva. Těm lidem se začalo říkat bednáři.
No, vlastně všichni ale bednáři nebyli. Tohle řemeslo se totiž dělilo ještě na další – dnes bychom řekli specialisty – bečváře, korytníky, pouzderníky a neckáře.
Nás ale budou zajímat hlavně bednáři a bečváři. Rozdíl mezi nimi byl v tom, že bednáři vyráběli hlavně menší nádoby na denní použití – různé štoudve, bečky, máselnice... Prostě takové menší sudy a soudky, které se stahovaly dřevěnými obručemi.
Kdežto bečváři vyráběli velké sudy z tvrdého dubového nebo bukového dřeva, do kterých se vešly stovky litrů nějakých tekutin. Do takového sudu by se vešel bez problémů i třeba váš táta. Tyhle sudy se pak samozřejmě nemohly stahovat obručemi ze dřeva, ale zpevňovaly se kovovými obručemi. Bednáři a bečváři se už v době našich praprababiček spojili v jednu partu, které se pak říkalo už jen bednáři.
Dnes je bednářství řemeslo, které se udrželo v malých rodinných firmách. I dnes si tedy můžete jít koupit sud nebo vědro na vodu, a nebo třeba nějaký pěkný dřevěný květináč, který vám bude dělat radost na zápraží chalupy.
A to si zapište za uši.
