Kdo to byl jirchář a zámišník a kde se vzalo slovo krejčí?

23. březen 2025

Která řemesla už jen tak nepotkáte? A jak se na Moravě říkalo truhlářům?

Do Klubu Rádia Junior dorazila Dagmar Magincová, jazyková poradkyně a lingvistka. O jazykovém původu českých řemesel si povídala s moderátorem Zdeňkem Novákem.

Práce se dřevem

V historii existovalo a stále existuje mnoho řemesel, které ze zabývají ruční výrobou nebo opravou věcí. Některá jsou spojená se dřevem. Tesaři dokázali pokácet a opracovat strom, ze kterého potom vznikla třeba konstrukce domu.

Truhláři, na Moravě známí jako stolaři, zase ze dřeva vyrábějí veškeré vybavení do domu od lavic a skříní až po police nebo rámy k obrazům. „Podle toho, jak jim to šlo, nebo jak byli nuceni se specializovat podle poptávky, se jim pak taky říkalo stoličníci, lavičníci,“ vysvětluje dagmar. Šindelář zase ze dřeva tvořil úzká prkna zvaná šindele, ze skládal povrch střechy.

Tradiční koželužna v Maroku, kde to vypadá, jakoby se zastavil čas

Krájet látku

Koželuhové, tedy jircháři a zámišníci, pracovali s kůží. „Taková ta jemná kůže byla jircha podle německého a latinského slova, které znamenalo kozel, protože koza má jemnou kůži,“ vysvětluje odbornice. 

Oblečení na míru lidem šije krejčí. „Ve středověku se nekupovaly hotové oděvy. Ke krejčímu musel každý, pokud si to neuměl udělat sám.“ A aby krejčí mohl ušít oděv, musel nejdříve nastříhat látku. „Za toho středověku se česky říkalo krájet a myslelo se tím stříhat,“ vysvětluje Dagmar. Proto pojmenování krejčí znamená kráječ látky.

Zajímá vás jazykový původ dalších řemesel? Poslechněte si rozhovor.

Klub Rádia Junior vysíláme každý den v 19:00. Nenechte si ujít rozhovory se zajímavými hosty >>

autoři: Zdeněk Novák , bva
Spustit audio

Související