MUDr. Google. Proč rodiče důvěřují internetu více než lékaři svého dítěte?

„Když nevíš, zeptej se Googlu!“ Podle tohoto hesla se dnes řídí mnoho lidí. Jasné je, že na internetu se vážně dá zjistit leccos. Ale jasné také je, že informace nashromážděné v této síti mohou být i velmi zrádné. Zvláště pokud jde o ty ze světa medicíny. Internetové znalosti rodičů proto občas dávají zabrat praktickým pediatrům. Stává se, že někteří lidé totiž více důvěřují abstraktnímu „MUDr. Google“ než opravdovému lékaři svého dítěte. Hostem Atria byl praktický pediatr z Pyšel Pavel Biskup, primář Dětského centra ve Stránčicích a kdysi velmi aktivní člen Českého výboru pro UNICEF.

Novodobý trojúhelník: Lékař – rodič – internet

MUDr. Pavel Biskup léčí děti už přes 35 let. Za tu dobu mimo jiné pochopil toto: aby pomohl dítěti k jeho uzdravení, musí se s rodiči především dohodnout. A to v současnosti může být občas trochu „oříšek“. Na tom se shoduje většina lékařů, kteří prošli vysílacím studiem našeho Atria. Podle zkušeného pediatra z Pyšel je důležité, aby si rodiče uvědomili toto: „Pediatr vaše dítě skutečně vidí, zná ho a mluví s ním. Na škole nás učili, že když chcete poznat, co dítěti opravdu je, musíte ho vysvléknout, prohmatat… “ A toto samozřejmě „MUDr. Google“ neumí.

Na druhou stranu je ale pravdou, že dnešní maminky a tatínkové mají díky internetu prostě více informací než jejich rodiče. A to má logický následek - více s doktory diskutují, více se ptají. Podle Pavla Biskupa to přináší jedno velké pozitivum: lékař musí být ve střehu, měl by se stále vzdělávat a být připraven odpovídat na otázky (občas i mylně informovaných) rodičů.

1. Diskuse o ATB

Nejčastější neshody v ordinaci bývají kolem podávání antibiotik, očkování a vysokých horeček. Mnoho rodičů dnes tíhne k alternativnější léčbě. Lékaři přitom předepisují třeba právě ta ATB výrazně méně než dříve. Mají totiž lepší možnosti pro určení původce nemoci – např. přístroj pro stanovení koncentrace CRP v krvi. Zpravidla tedy snadno zjistí, kdy jsou ta ATB opravdu nutná. Pan doktor Biskup upozorňuje: ATB by se měla brát přesně dle doporučení, dítě by mělo užívat celou předepsanou dávku (tedy léky tzv. dobrat, i když už potíže ustoupily), a malý pacient by měl zůstat v klidu doma ještě pár dní po dobrání léků. Pokud se doporučovaný postup dodrží a dítě nebere více než 4 – 5 antibiotik ročně, neměla by léčba ATB způsobit dítěti nějaké nežádoucí komplikace v budoucnu (jak se někdy na internetu dočtete).

2. Diskuse o očkování

Očkování mohou rodiče odmítnout. Musí tak učinit oba rodiče - ne pouze maminka nebo tatínek. Podle pana doktora se to občas stává – a dodává k tomu slovo „bohužel“. Neproočkované dítě je podle něj vystaveno větším zdravotním rizikům – to je jeden problém. Druhý problém je, že čím méně proočkovaných dětí v zemi je, tím více jsou ohroženy další děti. V posledním roce třeba výrazně stoupl výskyt černého kašle. Dodejme ještě, že od ledna 2018 se mění očkovací schéma pro děti. Informace najdete třeba zde.

3. Diskuse o vysokých horečkách

„Když se zeptám rodičů, jakou má dítě teplotu, tak neví. Někteří se pak diví, že mu v ordinaci naměřím 38.9,“ podotýká praktický dětský lékař a primář Pavel Biskup. Někteří rodiče totiž zastávají názor, že „horečka léčí“. Jenže podle většiny praktických dětských lékařů je pravdou, že jakousi samoléčitelskou funkci může mít zvýšená teplota, ale horečka (vysoká teplota nad 38 C) je zdraví velmi nebezpečná! Dítě může dostat febrilní křeče nebo upadnout do bezvědomí. Pavel Biskup tedy jasně říká: „Na horečku rozhodně doporučuji antipyretika.“

Alternativní léčbu při některých specifických potížích většina dětských lékařů neodmítá. Na co praktický pediatr z Pyšel a primář ze Stránčic doporučuje banány a jaké problémy mohou pomoci vyřešit brusinky? I to se dozvíte v Atriu Petry Lazákové. Hostem byl dětský lékař pro děti a dorost v Pyšelích a primář Dětského centra ve Stránčicích Pavel Biskup.

autor: pma
Spustit audio