Vřesy místo muškátů. Zdobit budou až do Vánoc
Vřesy si libují ve vlhku, proto jim současné počasí dělá velmi dobře. Je to rostlina, která má ráda rašeliniště a kyselé půdy. V posledních patnácti letech dochází k ohromnému rozvoji odrůd. Liší se tvarem, velikostí i barvami.
„Citlivost na mráz určuje druh, nikoliv barva. Některé druhy jsou naprosto zimovzdorné. Například Erica carnea, což je vřesovec pleťový,“ říká zahradník František Hlubocký. Ten vydrží opravdu silný mráz, přesto je ale dobré zakrýt rostliny na zimu chvojím.
Dnes jsou na trhu různé druhy vřesů. Některé jsou velmi pestrobarevné. Když je nasadíte do truhlíků po muškátech, máte do Vánoc vystaráno. Pak vřesy většinou uschnou a vyhodí se na kompost. Ale ty odolnější si klidně můžete vysadit do zahrádky.
Chcete mít vřesy na záhoně?
Pokud nechcete vřesy jen jako podzimní dekoraci, můžete je po odkvětu vyndat z truhlíků a vysadit do zahrady. Samozřejmě je potřeba vybírat druhy, které vydrží českou zimu. Vybírejte poloslunné místo, které je vlhké a má kyselou půdu. A nebojte se vřesy brzy na jaře ostříhat na ježka. Na podzim získají díky tomu hezký tvar.
Související
-
Vyvýšené záhony - současný hit, který znaly už naše babičky
Na sociálních sítích teď frčí fotografie s vyvýšenými záhony ohraničenými dřevem, proutím nebo kameny. Zahradník František Hlubocký vyvýšené záhony používá už třicet let.
-
Na své zahradě neryje ani nepoužívá postřiky. Přesto jí všechno vzkvétá
Adéla Hrubá je permakulturní designer. Jednoduše řečeno vytváří zahrady přirozeným a chytrým způsobem. Nejde jen o zahradničení, ale o fungování celého hospodářství.
-
Co dělat na zahradě na podzim? Naplánujte si ji!
Na konci podzimu už na zahradě netrávíme tolik času. Toto roční období ale dává skvělou příležitost naplánovat si ideální podobu vaší zahrady.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
