Zvířecí poradna pro vaše mazlíčky - jak mýt koně

Je náročné mýt koně ? Předem díky za odpověd, Lucka

Logo|foto:Český rozhlas

Milá Lucko, nejsem si jista, jestli se ptáš opravdu na to, zda je náročné koně umýt, nebo tě zajímá, jestli je náročné koně si pořídit a chovat. Pro jistotu se pokusím odpovědět na obě otázky...

Pořídit si koně a chovat ho je náročné finančně, ale také časově. Trošku záleží jaké plemeno si člověk vybere - dostihový kůň bude vyžadovat více času (vyjížděk) a větší výběh, než relativně nenáročný poník. Než si pořídíme koně, musíme u zajistit vhodné zázemí - suchou , neprašnou a dobře osvětlenou a větratelnou stáj, která bude dle plemene i dostatečně velká. Také potřebujeme prostory na uskladnění steliva (důležitá je kvalitní sláma nebo jiné stelivo) a krmení.

Obecně o čištění Jednou ze základních věcí v péči o koně patří pravidelné denní čištění. V srsti koně, která je zanedbávaná, se mohou vyskytovat parazité - vši a roztoči. Takto postižený kůň bývá velice nervózní a většinou si napadená místa může rozdrbat až do krve, protože ho kůže svědí. Čištění koně neslouží jen jako hygienická potřeba, ale i jako masáž, napomáhá prokrvovat kůži a svalstvo. Dále podporuje činnost žláz a látkovou výměnu a tím přispívá k celkově lepší kondici koně.

Plavení Plavení je dalším způsobem, jak pečovat o koně. Přispívá to i k jeho fyzické kondici. Nejen dříve, ale i dnes je běžné vidět kdekoliv v rybníce nebo v řece plavící se koně. Ve velkých sportovištích se plavení dnes zařazuje i jako součást tréninku. Zřizují dlouhé bazény, kde koně plavou, čímž zlepšují svou fyzickou kondici, aniž by si zatěžovali šlachy, jak k tomu dochází při pohybu na zemi. I obyčejné ostříkání proudem vody z hadice působí na koně blahodárným účinkem, protože voda chladí nohy a masíruje šlachy. Nebude na škodu, když toto osvěžení dopřejete svému koni po každé zátěži. Pozor ale na prostydnutí!!! Pokud není opravdu parné léto, je potřeba po koupání přejet srst koně speciální stěrkou a pak dosušit srst například třením suchou slámou.

Péče o kopyta Péče o kopyta koně je velmi důležitá. Již od pradávna se lidé vlastnící koně potýkali s problémem poraněných či deformovaných kopyt. Vymýšleli různé věci jak tyto partie ochránit před poničením, ale marně. Vynálezem podkovy se však vše změnilo. Za vynálezce podkovy jsou považováni Keltové, kteří vynikali zpracováním železa. U nás se podkovářství rozšířilo ve 12 století. V dnešní době je kování kopyt běžnou záležitostí.

Podkova nemá pouze funkci ochrannou, ale v mnoha případech i funkci léčebnou. Kopyta mohou trpět různými rozštěpy či deformacemi a je nutné tyto napadené části často seřezávat. Speciálním vytvarováním podkovy se může koním často ulevit při chůzi či napomoci hojení. Obutí se volí podle použití koně. Pro dostihové koně se volí podkovy lehké a hladké, kdežto pro pomalé tahouny se opatřují bytelné podkovy, které jsou opravdu těžké.

Samozřejmostí je denní čištění kopyt kopytními háčky.

Jak a čím krmit Původní a nejpřirozenější potravou koně jsou tráva, seno a oves, a to jak čerstvé tak suché. Základními složkami používanými ke krmení koní jsou objemová krmiva. Mohou být čerstvá (např. mrkev, krmná řepa) nebo sušená (sláma či seno). Dnes je k dostání i průmyslově vyráběná potrava pro koně, obdobně jako pro všechna ostatní zvířata.

V zimním období, při nízkých teplotách nesmíme opomenout, že kůň musí vynaložit mnohem více energie na to, aby si udržel potřebnou tělesnou teplotu. Aby nezačal strádat, musí mít dostatečné zásoby energie které získá v krmivu. Jádro poskytuje dostatek energie, ale málo tepla. Takže pokud chceme koni dodat energii je dobré zkrmovat jádro, avšak abychom koně zahřáli, je třeba mu dávat seno. Seno obsahuje hodně vlákniny, která je ve střevech rozkládána bakteriemi a právě při tomto procesu vzniká hodně tepla. To zahřeje koně mnohem snáze, než aby si neustálým pohybem vyráběli teplo ve svalech. Je tedy doporučeno nechat v zimě koním přístup k senu po celý den dle libosti. Vysoce výživná jsou i tzv. jadrná krmiva statková. Patří mezi ně oves a ječmen, žito, kukuřice, proso, lněné semínko a některé luštěniny, např. hrách, fazole či sója. Největší pochoutkou pro koně je oves. Je velice výživný, lehce stravitelný a obsahuje specifické látky, které povzbuzují temperament a u klisen podporují tvorbu mléka. Pokud se stane, že je nedostatek ovsa, je možno koním podávat tzv. melasované krmivo. Skládá se z krmné mouky, otrub, melasy, ovsa, úsušků pícnin a minerální směsi. Chceme-li, aby kůň měl na jaře jemnou a lesklou srst a byl v celkové lepší kondici je dobré přidávat do krmné dávky lněné semínko v kašovité formě.

I když je kůň typický býložravec, není od věci obohatit jeho jídelníček také o živočišná krmiva. Nejpřirozenější a nejznámější je mléko. Dospělým koním se předkládá většinou v sušené formě, nejčastěji zamíchané do jadrných krmiv. Vyčerpaným koním se do krmných dávek mohou přidávat masokostní a krevní moučky, které jsou bohaté na bílkovinu. Koním, kteří jsou obzvláště namáhání nebo mladým rostoucím koním se dodává jiný a mnohem chutnější zdroj bílkovin - do krmné dávky se míchají čerstvá vejce a tvaroh.

Nedostatek minerálních látek si kůň nahrazuje, kde to je jen možné. Není výjimkou, že olizuje omítku či okusuje žlaby. Pokud se chcete tomuto vyhnout, je dobré přidávat do krmiv např. krmný vápenec, krmnou sůl, plavenou křídu nebo průmyslově vyráběné speciální minerální směsi v granulované podobě.

Neměli bychom zapomenout ani na pamlsky za dobře vykonanou práci. U nich je spíše důležitější psychický účinek než ten výživný.

Jednotlivých druhů krmiv je velmi mnoho. Samozřejmě, že do krmné dávky zařazujeme podle potřeby a možností jenom některé. Kombinací je však spousta. Na co však nesmíme zapomenout dát koni ke každému krmení vodu. Je známo, že kůň vypije 20-50 litrů denně, tj. v přepočtu 5 % své živé váhy. Proto má být vody k dispozici vždy dostatek. Spotřeba vody závisí také na věku koně, roční době, teplotě, využití a složení krmné dávky. Při zkrmování suché potravy, např. sena, je spotřeba vody mnohem víc. Právě v zimě je zvýšený počet koní postižených zácpou. To způsobují zmrzlé napáječky či vědra s vodou. Koním je zapotřebí poskytnout zdravotně nezávadnou, čistou pramenitou vodu, nejlépe o teplotě 10-12 °C. Příliš studená voda může mít za následek křečovou koliku. Ve stáji, kde nejsou automatické napáječky, je doporučeno vodu měnit třikrát denně.

Přestože koně spotřebují za den i 30 kg potravy, patří k střídmým konzumentům. Potravu přijímají v menších dávkách. Proto je důležité krmit třikrát denně a je velmi nutné dodržovat časový režim a to samozřejmě i o víkendu či prázdninách. Kůň si pamatuje nejen čas, ale i místo, kde potravu dostávají. Proto je správné tento návyk dodržovat.