Klesá citlivost dnešního dětského diváka?

Dnešní děti mají spoustu vizuálních vjemů. Znamená to, že díky tomu klesá jejich citlivost? Ilustrátorka, animátorka a režisérka Lucie Sunková, která byla hostem Andrey Zajíčkové v pořadu Atrium, to vidí optimisticky a domnívá se, že nikoliv. Podle ní je ale nutné, aby se v záplavě velkého množství knih, pořadů a filmů dostávala k dětem také kvalita, která má v Čechách svou velkou tradici.

Akce střídá akci, jeden gag, druhý gag, žádný vtípek by neměl zůstat přehlédnutý. Animované postavičky usilují o maximální pozornost dětského diváka. Otázkou zůstává, zda je skutečně nutné, aby byl animovaný film pro děti až k prasknutí naplněný nečekanými dějovými zvraty, zvuky, bitkami, honičkami, legrací. „Domnívám se, že jde možná o předsudky rodičů, nakladatelů, producentů, kteří tvrdí, že musí být pořád nějaká akce, abychom udrželi pozornost dětského diváka. Nebo že třeba hnědá barva se pro děti nehodí, protože je smutná,“ říká animátorka, režisérka a ilustrátorka Lucie Sunková, držitelka mnoha mezinárodních filmových ocenění za tvorbu pro děti.

Olejové barvy na skle

Lucie Sunková dává přednost autorské tvorbě. Své příběhy si nejen sama píše, ilustruje, ale i animuje. Výtvarné techniky si vybírá podle toho, jaký námět právě ztvárňuje. Jako jediná v Čechách se zabývá animací pomocí olejových barev na skle. Tato technika patří pro svou náročnost mezi výjimečné i v zahraničí. Jejím výsledkem jsou složité, živé, dynamické obrazy, které poskytují neobvyklý výtvarný zážitek. Typická je pro ně lehkost, vzdušnost a jistá melancholičnost. Ta však dětskému divákovi vůbec nevadí - ba naopak. Poměrně čerstvý film Lucie Sunkové – Strom (L Arbre), který vznikl v česko - francouzské koprodukci, získal na filmovém festivalu Fantoche ve Švýcarsku v loňském roce 1. místo od dětské poroty. “Je to zajímavé, protože tato porota většinou volí krátké, vtipné, údernější filmy a tento je dlouhý, vážnější a velmi klidný." Podle Sunkové to dokazuje, že dětského diváka bychom neměli podceňovat. Výtvarnice také nemá ráda kategorizování, tvorbu pro konkrétní věk: „Když například dělám knihu pro děti, snažím se zároveň myslet na to, aby to bavilo i dospělé. Jde mi o to, aby kniha vzbuzovala otázky, o kterých musí děti komunikovat s dospělými.“

Záznam celého rozhovoru s Lucií Sunkovou o autorské tvorbě, nových trendech v animaci i o tom, jak se dívat na svět dětskýma očima, si můžete poslechnout dole pod článkem.

Lucie Sunková, roz. Šimková , 11.7.1974 v Praze
Vystudovala výtvarnou školu Václava Hollara a na FAMU Katedru animované tvorby. Je nositelkou mnoha ocenění na filmových festivalech, mezi které patří Fantoche ve Švýcarsku, český Feminafilm a Febiofest, Golden Knight International Short Film festival a další.
Filmografie – krátký film: V kleci (1999), Havran (2000), Tajemství cvrčků(2000),Podobizna (2002), Pelargónie (2005), Strom (2015)
Knihy: ilustrace - Hopík závodníkem (2006), Supermáma (2014), Jak se máš, Eliško? (2015), ilustrace - Sedm statečných (2016), Strom (2016)

autor: Andrea Zajíčková
Spustit audio

Více z pořadu

Pusť si video