Sněhurka neumí spočítat výšku trpaslíků aneb Genderové stereotypy ve škole

Genderově necitlivý přístup učitelů k žákům toho může hodně pokazit. S jakými předsudky se ve škole potýkají chlapci a dívky? Jak genderové stereotypy odbourávat?

Monika Valentová si v pořadu Atrium povídala s ředitelkou Gender Studies Helenou Skálovou o tom, jak se projevují genderové rozdíly, a zejména genderové předsudky na prvním stupni základních škol.

Kluci mají talent na matiku, holky na jazyky

Asi každý se už někdy setkal s tvrzením, že dívky nemají talent na technické předměty, zato jsou nadanější na jazyky, empatičtější a fyzicky slabší. Oproti tomu chlapci jsou pokládáni za agresivnější, hůře zvladatelné, říká se o nich, že mají větší tendenci soupeřit než kooperovat, že je baví více technické předměty a sport.

Všechny tyto genderové předsudky a stereotypy znevýhodňují jak dívky, tak chlapce. Omezují je, leckdy zesměšňují, nedovolují jim rozvinout jejich talent a aspirace.

Čím to je, že se na technické obory skutečně hlásí méně dívek než chlapců? Vliv na to může mít nedostatek podpory a povzbuzení ze strany učitelů na základní škole, roli ale hraje také genderová socializace, tedy potřeba jedince zapadnout do skupiny a nevybočovat z ní.

Podle Heleny Skálové na tom mají podíl i rodiče, kteří se k dítěti od jeho nejútlejšího věku chovají genderovaně. Ať už vědomě, nebo nevědomě rodiče zaujímají postoje, které jsou v souladu s jejich hodnotami, a ty potom dětem předávají. Děti si vytvoří představu o tom, jak by měly jako dívky, nebo jako chlapci vypadat, jak se chovat, a tuto představu se potom snaží naplňovat. Pokud se jim ji naplňovat nedaří, jsou frustrované. Živější, temperamentnější dívka si může připadat divně, jemnější chlapec se cítí nepříjemně.

Děti také velmi citlivě vnímají signály ze svého okolí. Například u holčiček, které se opakovaně setkávají se stereotypem „dívky nemají talent na matematiku“, se vytrácejí aspirace a motivace. Helena Skálová doplňuje: „Proč by měla holčička o něco usilovat, když jí od malička všichni říkají, že to není důležité, že to stejně nebude nikdy potřebovat a že na to nemá buňky?“

Škola, učení, batoh, sešity, boty, tenisky

V sociologii se tento fenomén nazývá sebenaplňující proroctví. Vysvětlit by se dal na příkladu banky, o níž se rozkřikne, že krachuje. Lidé si z ní začnou hromadně vybírat úspory a banka pak skutečně zkrachuje. Genderové stereotypy fungují velice podobně. „Točíme se v kruhu a dá se těžko odlišit, kde je příčina a kde je následek,“ říká Skálová.

Genderové stereotypy mohou úplně stejně jako dívky znevýhodňovat i chlapce. Do jejich školního hodnocení se může promítnout rozdílný vztah učitelů k chlapcům oproti dívkám, například v matematice mohou mít na chlapce větší nároky a hodnotit je přísněji.

Smíšené, nebo dělené třídy?

Separované dívčí a chlapecké třídy se Heleně Skálové jeví jako vcelku dobré řešení. Děti se v nich podle ní mohou snáze soustředit na obsah výuky, protože nemusejí naplňovat svou genderovou roli ve vztahu k opačnému pohlaví.

„Často jsou větší rozdíly mezi dvěma dívkami nebo mezi dvěma chlapci než mezi chlapcem a dívkou,“ tvrdí Skálová. Velkou roli tu totiž hraje sociální zázemí, ekonomická situace rodiny a podobně.

Pan Novák má chytrého syna a krásnou dceru

Genderové stereotypy často nalézáme i v učebnicích. Už to sice není ono pověstné „máma mele maso“ a „táta má auto“, ale například v jazykových učebnicích se dozvídáme, že pan Novák má syna, který je velmi chytrý, a dceru, která je velmi krásná...

Kluci, chlapci, škola, studium, globus

„I tak zajímavé počiny, jako jsou matematické pohádky, jsou velmi často genderově stereotypní,“ uvádí další příklad Helena Skálová. „Sněhurka má třeba vypočítat aritmetický průměr výšky trpaslíků, ale neví si s tím rady a musí to za ni spočítat princ.“

Jak odbourávat genderové stereotypy?

Předsudky a stereotypy si v sobě neseme každý a je potřeba naučit se je rozpoznat a být sám k sobě upřímný. Tvrzení „ke všem žákům se chovám stejně bez ohledu na jejich pohlaví“ je podle Heleny Skálové spíše projevem genderové slepoty než genderové citlivosti.

Sněhurka a sedm trpaslíků

Učitelům by především doporučila další vzdělávání směrem k genderově citlivé výchově, které může být obohacující i pro učitele osobně a posouvat je v jejich soukromých životech. „Je fajn zapřemýšlet, jestli je skutečně všechno od přírody tak jasně dané a neměnné.“ Zájemci mohou najít inspiraci v knihovně Gender Studies, která funguje jako veřejná.

S dětmi bychom měli především otevřeně mluvit a genderové stereotypy probírat v souvislosti se spravedlností. „Děti mají velmi vyvinutý smysl pro spravedlnost, pro pravidla hry. Měli bychom jim vysvětlit, že se můžeme chovat nespravedlivě, když někoho zařazujeme někam, kde se necítí být,“ uzavírá ředitelka Gender Studies Helena Skálová.

Spustit audio
autoři: Helena Petáková , Monika Valentová