Do roku 2050 bude v mořích a oceánech více plastů než ryb, varuje biolog
Kde najdeme věčné chemikálie? Jak vznikají mirkoplasty? A kolik tun plastového odpadu ročně vyprodukujeme?
Klub Rádia Junior navštívil Jaroslav Semerád, biolog z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. O plastech a věčných chemikáliích si povídal s moderátorkou Janou Rychterovou.
Čtěte také
Plasty v přírodě
Jaroslav hledá v přírodě látky, které nám pomáhají pochopit životní prostředí. Naráží ale i na ty, které nám ho ničí, takzvané kontaminanty. „Jsou to člověkem zanesené látky do prostředí, kde nemají co dělat,” vysvětluje.
Příkladem mohou být plasty. Ročně vyprodukujeme až stovky tisíc tun plastového odpadu. „V současnosti se odhaduje, že do roku 2050 bude ve světových mořích a oceánech více plastů, než je ryb,“ říká biolog. V oceánech už dnes vznikají odpadkové skvrny, které jsou větší než třeba Německo.
Mikroplasty
Z plastů třením a otíráním vznikají malé, nebezpečné částečky zvané mikroplasty. K jejich uvolnění může dojít třeba i při otevření plastové láhve a my je pak spolu s tekutinou konzumujeme.
Podobně je to u krájení na plastovém prkénku. Je proto lepší plastovou láhev na pití nahradit skleněnou a plastové prkénko vyměnit za dřevěné.
Věcné chemikálie
Čtěte také
Jednou ze skupin, která nám přírodu ničí, jsou i takzvané věčné chemikálie. „Odpuzují vodu, odpuzují olej a jsou vysoce tepelně i chemicky stabilní,“ vysvětluje odborník.
Najdeme je třeba v teflonovém nádobí, krabicích od pizzy nebo v nepromokavém oblečení. Příroda ale tyto látky nedokáže rozložit, a pokud je neodstraní sám člověk, budou v přírodě napořád. Proto je nazýváme věčné.
Jak můžete kvalitu našeho životního prostředí zlepšit? To se dozvíte v rozhovoru.
Klub Rádia Junior vysíláme každý den v 19:00. Nenechte si ujít rozhovory se zajímavými hosty >>
