Jsou slepice opravdu slepé a kde se vzala vrána? Jak se v češtině tvořily názvy zvířat
Komu za ně vděčíme za české názvy zvířat? A je správně žížala, nebo dešťovka? Další zajímavé rozhovory najdete na webu Rádia Junior.
Do Klubu Rádia Junior dorazila lingvistka Dagmar Magincová. S blížícím se jarem a probouzející se přírodou probrali s moderátorem Zdeňkem Novákem původ názvů zvířat.
Dešťovka nebo žížala?
Názvy rostlin a živočichů pochází často z latiny a řečtiny. Odtud se různými oklikami dostaly i do jiných jazyků. V době národního obrození (kdy byla u nás hlavním jazykem němčina) se objevily snahy o zachování českého jazyka i jeho obohacení.
„Jan Svatopluk Presl si sedl a udělal novodobé názvosloví zvířat i rostlin,“ říká Dagmar. Díky němu dnes máme názvy jako je třeba žížala. Kořeny jejího jména bychom naši ve staročeštině, ve které se užíval výraz žuž nebo žoužel. Obecně to označovalo hmyz.
„Ona ta žížala vyleze ven za deště, tak se jí začalo říkat učeněji dešťovka,“ vysvětluje odbornice. Dešťovka je ale dnes výraz lidový a správné pojmenování je skutečně žížala obecná.
Slepá slepice a černá vrána
Označení takové lišky vzniklo jednodušším způsobem. Má stejné znění ve všech slovanských jazycích a v jejím jméně se odráží i její zbarvení. Pochází totiž ze slova, které znamená zrzavý.
Ptačí říše taky obsahuje spoustu zajímavých jmen. „Vraný znamená v češtině černý, i když se to moc neříká, takže vrána se jmenuje podle toho, že je černá,“ vysvětluje. Krkavec vznikl podle toho, že kráká, a podle vydávajícího zvuku jsme pojmenovali i kohouta.
„Když kohout svolává večer slepice, nebo když jim chce říct bacha, něco nebezpečného je okolo, tak nedělá kykyryký ale kokoko, a podle toho se jmenuje,“ objasňuje lingvistka. Jeho samičkou je slepice, jejíž pojmenování vzniklo ze slova slepý. „Když se sešeří, už není dost světla, tak ty slepice hodně špatně vidí, takže lidem připadaly slepé.”
Kde vznikla pojmenování jako kočka, pes nebo jezevec, to se dozvíte, když si poslechnete celý rozhovor
Klub Rádia Junior vysíláme každý den v 19:00. Nenechte si ujít rozhovory se zajímavými hosty >>
Související
-
Původ českých názvů dnů a měsíců: Sobota z hebrejštiny a záhadný prosinec
Na rozdíl od mnoha zemí máme své specifické názvy měsíců, které nejsou odvozené z latiny. Kde se vzal červenec a ze kterého staročeského slova pochází úterý?
-
Kde se vzaly názvy moří i oceánů a jak se Kolumbus u lidojedů přeslechl
Víte, že byl nedávno uznán nový oceán? Podle čeho dali staří Řekové název Rudému moři? A u jaké oblasti žil kmen kanibalů?
-
Jak vznikly názvy Praha a Brno? Víte, které město v překladu znamená voňavý přístav?
Název města může být odvozen od původních obyvatel, podle prostředí, nějaké události nebo zakladatele. Odhalte, jak to bylo třeba s Prahou a Brnem.