Pozvánka na výpravu - hrajte pétangue
Je už pěkné počasí a to je doba, kdy si dřív děti hrály na různých volných prostranstvích i někde v koutech na ulicích a náměstích. Honily káči, hrály kuličky - ostatně kuličky se po letech zapomnění k nám trošku začínají vracet. Bývaly většinou hliněné, za deset hliněnek byla jedna skleněnka a nebo taky cíněnka - před deseti lety dokonce právě Domino pořádalo na jaře vždycky soutěž zvanou Kuličkiáda a hráli nejen děti, ale i redaktoři Domina nebo i jiných rádií...
Ale chtěl jsem vás pozvat do světa. Protože nejen kluci, ale i tátové asi chtějí pořád hrát něco jako kuličky a ty hliněnky jim nestačí, vymysleli ve Francii kdysi hru zvanou pétangue (čti petang). Možná ji už znáte, pomalu se zabydluje i u nás.
Ve Francii je to snad nejrozšířenější národní hra: sejde se skupinka na pohled velmi váženě vyhlížejících pánů a z kufříku si vyndají ocelové, zhruba třičtvrtě kila těžké koule, které mají na povrchu vyryté různé vzorky, aby si každý poznal tu svou.
A pak s obrovským nasazením se házením místo do důlku strefují do menší dřevěné koule zvané cochonneque (vyslov košonek)- francouzsky to znamená prasátko. Kdo umístí svou kouli neblíž, vyhrává.
Vypadá to jednoduše, ale pozor! Ocelová koule je těžká a navíc se na tvrdém povrchu odrazí kdovíkam, na měkkém se zase skoro zastaví - prostě je to makačka a při téhle hře je ve Francii vždycky pořádně rušno. Vsadím se ale, že i ta vaše drobná náhrada v kuličkách by měla asi stejně napínavý průběh, že? Zkuste to a uvidíte.
