Zálesácká stezka - Irokézové
Hodně z vás je v létě na táborech, anebo se ještě na nějaký chystá, tak je ta správná doba opět zapátrat po zvláštních jménech a slovech, jež se objevují v písničkách, které můžete slyšet u táboráku. A opět se vypravíme na náš oblíbený Divoký západ, o kterém se toho zpívá spousty. Dnešní záhadné jméno má opět co do činění s indiány!
Irokézové byli indiáni žijící na severovýchodním pobřeží Ameriky, se kterými se bílí přistěhovalci setkávali nejdřív. Taky se objevují často v kanadských lidových písničkách. Žili v takzvaných dlouhých domech, protáhlých stavbách ze dřeva a kůry. Vytvořili dokonce konfederaci nazvanou "Velký mír". Irokézové měli velký vliv na první francouzské cestovatele v Kanadě, což byli lovci, trapeři, nazývaní "Coureurs de bois", doslova "Lesní běžci" - my bychom řekli zálesáci.
Každé jaro se vydávali do lesů a lovili bobří kůže. Nosili indiánský oděv, podle indiánů si natírali obličej tukem a barvou na ochranu před hmyzem. Mnozí žili s indiány celý rok, ale pak, za válek mezi Angličany a Francouzi, si francouzské úřady vybraly za spojence Hurony, zapřísáhlé nepřátele Irokézů, a tak se vztahy mezi zálesáky a Irokézy zhoršily.
A právě o tom je hodně písniček, ve kterých se Irokézové objevují. Například příběh umírajícího lovce jménem Cadieux. Ten našel jednou po návratu z lovu tábor obklíčený skupinou Irokézů, do kánoe posadil ženu a děti a sám začal odvádět pozornost indiánů na sebe. Jeho rodina se dostala do francouzské pevnosti, ale Cadieux byl v boji s Irokézy zesláblý zraněním, a i když zahlédl bílé zvědy, nedokázal jim dát znamení. O pár dní později se našlo už jenom jeho tělo v mělkém hrobě, který vyhrabal vlastníma rukama, a kus březové kůry, na který napsal krví svůj příběh. Podle něj pak vznikla píseň...
