Zasněné princezny aneb Děti s ADD

Možná jste se o Vánocích dívali na pohádky o princeznách a princích – možná byli někteří z nich ti klasičtí hodní, mírní, zasnění… A právě o takových princeznách a princích bylo středeční Atrium Petry Lazákové. Petra si ale se svým hostem nepovídala o pohádkových postavách, ale o zcela reálných dětech. Je to možná k nevíře, ale představte si, že i takové „hodné, klidné, mírné, zasněné“ děti mohou mít problém. V některých případech může jít o poruchy pozornosti bez hyperaktivity (ADD). O tomto problému si Petra povídala s Terezií Pemovou z projektu Hyperka.

Škatulky NE

Terezie ve vysílání zdůraznila jednu velmi důležitou věc: děti (vlastně i dospělé) někteří lidé stále hodně „škatulkují“. Nálepky typu „ten je hodný, šikovný, ukňouraný, rozmazlený, zlobivý…“ jsou prostě časté. Takové škatulky jsou ale pochopitelně velmi zavádějící a neúplné, dětem spíše ubližují – buď je sráží, demotivují, nebo naopak dohánějí k tomu, aby se snažily být „super-hodné“ stále (což je pochopitelně dost vyčerpávající). Tyto pomyslné štítky velmi často dostávají děti mající poruchu ADHD nebo ADD.

Obtížné soustředění a rychlé reakce

Tyto poruchy jsou sice jiné ve svých projevech, ale mají společné dva zásadní projevy – jde o poruchy pozornosti a o větší impulzivitu. Jednoduše řečeno, dítě s ADHD i ADD se nedokáže soustředit na některé věci delší dobu a jedná zbrkle. Děti s ADHD k tomu doprovází motorický neklid a výbuchy vzteku. Příznaky ADHD jsou tedy na veřejnosti více viditelné. To znamená, že ADHD se obvykle i snadněji odhalí. Ale také to znamená, že tato porucha se rodičům obtížněji zvládá – i kvůli nepříjemným reakcím okolí na chování jejich dítěte. Děti obvykle dostávají klasickou nálepku – zlobivé, rozmazlené dítě. Maminky zase mívají štítek – ta, co nezvládá své dítě.

Zasněné princezny a princové

Děti s ADD jsou obvykle označovány za „hodné“, ale někdy také za „pomalé“ nebo tzv. „mimózní“. Někdy bývají pro svou jinakost a pomalost oběťmi šikany. Tyto děti mohou mít stejně jako děti s ADHD potíže s učením – úkoly nedodělají do konce, protože se v myšlenkách zaběhnou někam jinam, a mohou působit zasněně... Nejsou rozhodně hloupé. Často je to naopak – stejně jako ADHD děti mívají i vyšší intelekt a jsou v určitých oblastech velmi nadané. Jen svůj potenciál bohužel nedokáží kvůli poruše pozornosti zcela využít. Někdy se v úkolech „ztrácejí“ – nedokáží se rozhodnout, co je priorita, čemu dát přednost, jak postupovat. Občas dělají unáhlená zbrklá rozhodnutí, jednají impulzivně. To může být pak v dospělosti problém (a může je to přivést i do finančních potíží).

Jak probudit zasněné princezny ze spánku

K dětem s ADD je dobré přistupovat velmi strukturovaně, jasně a klidně. První projevy ADD můžete objevit už ve školce. Už tam lze dítěti začít pomáhat – učit ho přesné postupy (třeba v oblékání), trénovat prioritní úkoly. Školákům je dobré zavést diář, do kterého si důležité věci barevně zapisují v pořadí, které je logické – od priority po nejméně důležité věci. Je dobré zkusit vypátrat, jaké prostředí je nejvíce motivuje k soustředění – klid, nebo mírný ruch, učení se spíše mluveným slovem, nebo naopak čtením… Jak bylo řečeno na začátku – každé dítě je individuální, každé dítě je osobnost – a proto každému vyhovuje něco trochu jiného…

Chcete vědět více? Poslechněte si pořad Atrium s Terezií Pemovou z projektu Hyperka. Moderuje Petra Lazáková.

autor: pma
Spustit audio