Stromy mají obrovskou paměť. V Česku najdete i 1000 let staré exempláře
Se zoologem a přírodovědcem Karlem Keroušem poodhalíme tajemství letitých stromů. Jak staré stromy u nás najdete a proč jsou některé památné?
Jejich příběhy, jejich obyvatelé, jejich krása a důstojnost – to všechno jsou důvody, proč je potřeba chránit vzácné stromy. Co ale určuje jedinečnost stromu? A co všechno nám mohou říct o naší historii? Na to se Veronika Hájková zeptala přírodovědce Karla Kerouše.
Kolika let se dožije strom?
Stejně jako je to u zvířat, i stromy mají své zástupce, kteří žijí déle než jiní. „Takové ty duby, buky, lípy – ty opravdu patří mezi velmi staré stromy, které se dožívají tisíc let i více,“ vysvětluje Karel a dodává: „A pak jsou krátkověké dřeviny, a to jsou třeba topoly. Když je mu sto let, tak už je to stařík. Kdežto stoletá lípa je mladice.“
Čtěte také
Jedním z nejstarších památných stromů u nás je Klokočovská lípa, která možná roste už tisíc let. Strom nezíská označení „památný“ jen tak. „Velkou většinu památných stromů u nás určily orgány ochrany přírody na obcích,“ prozradil Karel.
Podnět na příslušný úřad můžete dát i vy. Pokud znáte nějaký krásný starý strom s mohutným kmenem, úředníci váš návrh posoudí, a když si to strom zaslouží, mohou ho prohlásit za památný.
Dřevo jako stroj času
Do letokruhů stromu se promítá celá jeho historie. Jinak vypadají letokruhy, které se tvořily v suchých létech, jinak ty, kdy se měl strom dobře. Je to tedy taková kronika i lidských dějin a dá se z ní vyčíst spousta důležitých informací. „Strom má vlastně obrovskou paměť,“ říká obdivně přírodovědec.
Může nám ale strom vydat svá svědectví, aniž bychom ho museli porazit? Naštěstí ano. „Dnes umí specialisté dendrologové třeba jemnými vrty vzít vzorky,“ prozradil Karel Kerouš. A dokonce existují i metody podobné rentgenu a tomografu, které strom prosvítí a ukážou, co je uvnitř, bez toho, aby mu to jakkoli ublížilo.
Jaká zvířata ve stromech žijí? A který listnáč se stal naším národním stromem? Pusťte si rozhovor a dozvíte se to.
Klub Rádia Junior vysíláme každý den v 19:00.
Související
-
Lidé houfně navštěvují chráněná území. Nejsou na takový nápor připravená, hodnotí zoolog
Karel Kerouš rád fotí zvířata. Podívejte se na jeho snímky a poslechněte si, co se děje v přírodě na jaře. Jak ji chránit, zvlášť když do ní vyráží čím dál tím víc lidí?
-
Když budou zdravé stromy, budeme zdraví i my, upozorňuje přírodovědec
Jak správně pečovat o stromy nejen na zahradách, ale i ve městech? Co všechno můžeme vyčíst z jejich listů? To Veronice Hájkové prozradil přírodovědec Karel Kerouš.
-
Co by se stalo, kdyby ze světa zmizeli brouci, včely a další hmyz?
K čemu je potřebný hmyz a mohla by příroda existovat bez něj? Biolog Milan Řezáč prozradil i to, jestli mají brouci kostru a jak to chodí u včel.
